Jsou mladí Češi ochotni migrovat za prací?

Eurostat uvedl, že v roce 2016 v EU byla polovina mladých nezaměstnaných (ve věku od 20 do 34 let) připravena se kvůli práci přestěhovat. Jak jsou na tom mladí Češi? A co naši slovenští bratři?

Putování, putování, putování za prací, zavání ekonomickou migrací

Nezaměstnanost v ČR

Česká republika zůstává na špičce EU v nezaměstnanosti a v únoru bylo dle Úřadu práce ČR cca 280 900 nezaměstnaných, tedy pouze 3,7 %, což je nejméně za únor od roku 1997. Společnosti marně nabízely volná místa, kterých bylo cca 240 tisíc.

Chtějí nezaměstnaní mladí Češi cestovat za prací?

Mladí zaměstnaní Češi se kvůli práci přestěhovali v rámci ČR v přibližně 10 % případů, ve 2 % případů se přestěhovali do jiného státu EU. Přesto mladí Češi zůstali poblíž místa bydliště v 87 % případů a nemuseli či nechtěli se kvůli práci stěhovat.

Nezaměstnaní mladí Češi projevovali vůli se přestěhovat v rámci ČR a to v přibližně třetině případů (35 %), do jiného členského státu EU by se kvůli práci přestěhovalo 12 % nezaměstnaných mladých Čechů a mimo EU by to bylo 6 %. Přibližně polovina (cca 48 %) mladých Čechů by se kvůli práci nepřestěhovala.

Migrace nezaměstnaných v rámci EU

V EU se polovina mladých nezaměstnaných kvůli zaměstnání nechce stěhovat. V rámci rodné země je ochotno se přestěhovat kvůli zaměstnání přibližně pětina mladých nezaměstnaných, ale pro přestěhování do jiného státu EU je to cca 12 % dotazovaných, dalších 17 % bylo připraveno se přestěhovat i mimo země EU. 

Při rozhodování mladých nezaměstnaných hraje velkou roli jejich vzdělání. Pokud mají mladí nezaměstnaní vysokoškolské vzdělání, tak jsou připraveni se přestěhovat téměř ve 40 % případů (23 % by se přestěhovalo v rámci stejné země a 16 % by se přestěhovalo do jiné země v rámci EU), u středoškoláků je tato situace nižší - cca 30 % z nich by se přestěhovalo (21 % v rámci domovské země, 10 % v rámci EU).

Čtěte také:

Proč průměrná mzda neodpovídá reálným platům

Češi tráví v práci více práci než Němci, ale za třetinovou mzdu

Jak jsou na tom zaměstnaní mladí občané v EU?

Většina zaměstnaných mladých (90 %) občanů EU by se z aktuální práce nestěhovala do jiného místa za pracovní příležitosti.

Podíl lidí (24 až 34 let), kteří se opravdu přestěhovali za prací do jiného státu EU, byl přibližně 1 %. Zatímco 8 % mladých lidí se přestěhovalo v rámci dané země. Mobilita pracovních sil v rámci státu opět byla závislá na vzdělání - s vysokoškolským vzděláním to bylo 13 %, středoškolským 6 % a se základním pouhé 4 %. Tyto rozdíly ovšem nebyly tak patrné v mobilitě mezi státy EU (vysokoškolsky 2 %, středoškolsky 1 %, se základním vzděláním 1 %).

Nezaměstnaným se nechce především z ostrovů

Příliš se nechce stěhovat mladým nezaměstnaným z ostrovů (z Malty cca 73 % nezaměstnaných, z Kypru cca 68 % nezaměstnaných) a také z Nizozemska (69 % nezaměstnaných). Nejvíce jsou ochotni se přestěhovat za prací v jejich rodné zemi mladí nezaměstnaní Rumuni a Němci (37 %), ale také Češi a Irové (35 %). Nejvíce jsou ochotni se přesunout do jiného státu EU za prací mladí nezaměstnaní Estonci a Chorvaté (26 %) a rovněž Slovinci (25 %).

Ve většině členských států je větší podíl nezaměstnaných, kteří jsou ochotni se přestěhovat v rámci daného státu, než těch, jenž jsou ochotni přesunout se do jiného členského státu EU.

Mimo EU jsou ochotni se přesunout Švédové (34 % nezaměstnaných), kteří tradičně mají blízko k pobytům v USA a v dalších zemích ležících mimo EU, následují je Španělé, Finové (28 % nezaměstnaných) a Francouzi (27 %).

Ve většině členských států je větší podíl nezaměstnaných, kteří jsou ochotni se přestěhovat v rámci daného státu, než těch, jenž jsou ochotni přesunout se do jiného členského státu EU. Ovšem hned v osmi státech se upřednostňuje přestěhování se za prací do jiného členského státu. Nejvíce je tento trend patrný v Bulharsku, kde 12 % nezaměstnaných je ochotno se přestěhovat v rámci Bulharska, a téměř dvojnásobek je ochotno se přestěhovat se do jiného členského státu. Podobná situace je na Slovensku (14 % vs. 23 %).

Nejméně se stěhovali za prací Italové, nejvíce Irové

V 15 členských státech se 90 a více procent zaměstnaných mladých lidí nemuselo za prací stěhovat. Nejvíce usedlí byli Italové (98 % zaměstnaných zůstalo žít na stejném místě), nejvíce putovali Irové (60 % mladých Irů zůstalo žít na stejném místě). Nejvíce se zaměstnaní mladí lidé stěhovali do jiného státu EU z Lucemburska (12 %), Malty (9 %) a Irska (7 %). V rámci vnitrostátního pohybu pracovní síly se nejvíce přestěhovalo mladých zaměstnaných Irů (26 %), Francouzů (16 %), Finů (14 %) a Švédů (13 %)

Jsou slovenští bratři pohyblivější?

U zaměstnaných Slováků by se 14 % přestěhovalo uvnitř své země, 23 % do jiného státu EU a pouze 4 % do státu mimo EU. 43 % zaměstnaných mladých Slováků by se nestěhovalo, u nezaměstnaných mladých Slováků by se nikam nestěhovalo celých 89 %, 6 % by akceptovalo stěhování v rámci SR a 5 % do jiné země EU. V Česku tvoří Slováci po Ukrajincích druhou nejpočetnější kolonii zahraničních pracovníků (cca 55 tisíc).