Kolik stojí odstřel vlka, či ledního medvěda? Chrání se tím příroda?

V předchozím článku jsme se zaměřili na ceny afrických trofejových zvířat a velikost loveckého trhu v USA. Dnes se podíváme na:

• Lov v ČR a Evropě
• Ceny za medvěda, vlka a další zvěře na Slovensku
• Ceník Lesů SK
• Lov v Severní Americe
• Ceny zvířat severoamerické Velké pětky
• Lov a ochrana přírody

Bílí, bílí, bílí komu by se nelíbili...

Zdroj: Shutterstock

Lovecká sezóna v ČR a Evropě

Lov v Evropě má velkou tradici a ve střední Evropě je spojen převážně s myslivostí a s "určitou péčí" o krajinu a její zvířenu. V minulosti byl u nás lov doménou hlavně šlechtických rodin, ovšem postupem času (a postupem socialismu) přešla tato kratochvíle i mezi obyčejné lidi. Za minulého režimu byly nejlepší kusy zvěře většinou prodávány movitým zájezdním lovcům převážně z Rakouska a Německa, pro které bylo zastřelení rysa, vlka, medvěda či jelena v zemích východního bloku za pakatel. V dnešní době se v České republice chrání všechny velké šelmy a jejich lov je trestný. S rozšiřováním vlků, kterých je v ČR aktuálně pár desítek kusů, otevírají někteří myslivci a chovatelé ovcí a dobytka (hlavně z Broumovska) otázky, zdali by se neměly jejich počty redukovat. Na druhé straně jsou ochránci přírody a lesníci, kteří obhajují jejich nezastupitelnou roli v naší krajině.

Dodejme, že většina obyvatel ČR návrat velkých šelem vítá, protože se jejich zásluhou sníží počty jelenů, srnců a divokých prasat. Ty škodí na lesních porostech, polích a mohou být přenašeči některých závažných nemocí.

Chcete si ulovit vlka, či medvěda? Stačí popojet za hranice...

Pokud si chcete zalovit živočichy, kteří jsou chránění v ČR, tak pro vás nejdostupnější zemí bude Slovensko, či Polsko. Vlci i medvědi jsou na Slovensku bráni jako lovná zvěř, a tudíž si je můžete za úplatu ulovit. Lesy Slovenska ve svém ceníku uvádí ceny za medvěda do 60 kg 2 000 EUR a za kapitální kousky nad 120 kg si zaplatíte 4 800 EUR plus 65 EUR za každé další kilo. Vlka si můžete ulovit za 1 200 EUR. Rys je chráněn i na Slovensku, v rámci Evropy se loví například ve Švédsku nebo Rusku. 

Cena za odstřel na Slovensku - ceny za výstavní (nejdražší) kusy

Zdroj: Ceník pro lov zvěře Lesů SK

U spárkaté zvěře se cena odvíjí od hmotnosti a tvaru paroží (u prasat dle délky špičáků). Typická lovná zvěř - jelen byl vysazen z důvodu lovu i na Novém Zélandě, zde se kvůli větší mohutnosti paroží kastruje. Za jelena s výstavním parožím, které přesahuje 10 kg, zaplatíte na Slovensku přes 6 690 eur (na Novém Zélandu ještě mnohonásobně víc, protože jejich jeleni jsou obrovští s krásným parožím a často se musí lovit z vrtulníku).

Lov v Severní Americe

Severní Amerika je kontinentem s obrovskou základnou lovců a lov je v USA i Kanadě téměř národním sportem. Lov byl oblíben i u mnoha prezidentů USA (syn dnešního prezidenta je vášnivý lovec) a dalších významných osobností. Podobně jako v Africe, tak i v Severní Americe byla sestavena "Velká pětka", která zahrnuje medvěda grizzlyho, vlka, losa, bizona a ledního medvěda. 

Ceny zvířat severoamerické Velké pětky

Zdroj: Webové stránky loveckých společností

I v Severní Americe cena za trofej závisí na pohlaví, velikosti a dalších rysech zvířete.

Chrání se lovem zvířata?

Pravdou je, že lovci opravdu přináší velké finanční prostředky a například v Africe stoupl počet sudokopytníků i díky farmářům, kteří je chovali pro prodej či trofejový lov. Na druhou stranu ochranářské organizace odhadují, že 90 % vyplacených financí za lov zůstane u farmářů či zprostředkovatelů lovu a pouze 10 % jde do místní komunity a na samotnou ochranu divoké přírody. Navíc legalizace trofejí a lov ohrožených druhů může vést k ospravedlnění a někdy rovněž zakrytí pytláctví (stačí připomenout upytlačení lva Cecila a jeho příbuzných - stejně jako Cecil dopadl i jeho bratr a syn). Pokud se k lovu přidá další úbytek populace (válka, epidemie, sucho a další), tak může dojít k její extinkci v dané oblasti. Případné znovuvysazení (či posílení populace) zvěře bývá problematické (vysazení jedinci nejsou navyklí na atypické přírodní podmínky dané oblasti, problémem může být i genotyp zvířat, navíc repatriace jsou finančně i časově velmi náročné).

I mezi ochránci přírody se ovšem najdou příznivci lovu, například kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl označil trofejový lov za legitimní formu ochrany přírody. Část ekonomů vidí v legalizaci trhu cestu k efektivnější ochraně a plánování populací, ale při již tak nízkých stavech zvířat, jaké jsou dnes v Africe, Asii, ale i některých evropských státech, by další zásahy do jejich početnosti mohly mít fatální důsledky. Historie nám rovněž ukázala, že otevření a legalizace trhu se slonovinou znásobila poptávku po ni. Proč by se něco podobného nemohlo stát u dalších loveckých trofejí? Navíc na ochranu přírody doléhají i turbulentní změny v Africe (znárodnění majetků bílých farmářů v Jižní Africe), Severní Americe (Trumpův výbor na ochranu přírody složen z trofejových lovců), i Evropě (těžba v Bělověžském pralese, prolomení těžební limitů u nás, zajímavá spolupráce státních lesů s Unilesem). Dalším směrem, kterým by se mohli lovečtí farmáři přeorientovat, je wildlife turismus, který by se mohl stát dostupnějším pro více lidí, protože lovci fotografií budou vždy početnější a dovedou jednoho medvěda, lva, či lamu "zužitkovat" vícekrát než lovci s puškami.

Samozřejmě, že trofejový lov byl, je a bude sporný, ale v rámci ochrany přírody se jedná spíše o marginální problém, protože zbytky přírody nyní ohrožují převážně jiné faktory (přelidnění, konflikty zvířat s lidmi, války, politická nestabilita a pytláctví). Ale neuvážený lov by mohl být pomyslným jazýčkem na vahách o bytí a nebytí určitého druhu, navíc je tu ještě etická rovina, kterou shrnul Sir David Attenborough takto:

"Trofejový lov byl velký hit v 19. století, kde by měl zůstat. Myslel jsem si, že jsme se přes něj myšlenkově přenesli, ale zdá se, že stále existují lidé, které ohromuje zabíjení a braní života ostatním tvorům, což považuji za nepochopitelné."