Plzeňský kraj plánuje stavby s dotací za 4,6 mld., vezme si úvěr

Výběrové řízení bude vypsáno okamžitě. \"Zamýšlíme úvěr kombinovaného typu, hlavně kontokorentní, který nesmí přesáhnout pět let. Poté by se nesplacená část překlopila do klasického investičního úvěru,\" uvedla.

Podle Krejsové vyplynula nutnost úvěru ze zpožďování výzev dotačních programů, čímž se investice kraje a jeho organizací posouvaly a nakumulovaly hlavně do let 2019 a 2020.

Kraj bude podle náměstkyně povinen předfinancovat celou cenu všech akcí v celkové částce 4,6 miliardy Kč. \"Je naprosto zřejmé, že to nelze zvládnout z vlastních prostředků kraje, aniž bychom významně neomezili jeho činnost ve všech oblastech,\" uvedla.

Tři miliardy korun vydá kraj do silnic. Už v roce 2020 očekává platbu za dostavbu západního okruhu Plzně, na nějž bude muset jako investor vydat zhruba 1,7 miliardy korun. \"Pak je tam x menších věcí, hodně přestavby a přístavby škol,\" uvedla Krejsová. Kraji se vrátí od poskytovatelů dotací 85 procent uznatelných nákladů. Zatím ale není jasné, jaké ceny staveb vyjdou ze soutěží. Nižší projektované ceny se určovaly někdy před třemi lety, kdy byla krize stavebnictví. \"Ale teď je to obráceně a některé náklady u projektů se zvednou,\" řekla.

Kraj bude splácet nerovnoměrně a různé částky bez sankcí podle toho, jak budou přicházet peníze z dotací. \"Dotace mohou chodit až do roku 2023, dokdy bude možné půjčku čerpat,\" řekla. Banka bude známá letos v září, kdy zastupitelé schválí úvěrovou smlouvu. Kraj už s finančními ústavy jednal a do úvěru zřejmě půjdou ve skupině. \"Konkrétní hranici úroku nemáme, ale víme, že teď jsou peníze poměrně levné. Navíc jsme zajímavý klient,\" řekla náměstkyně. Odhadla, že úrok bude kolem dvou procent.

Kraj má nyní na účtu 1,7 miliardy Kč, které mohou odejít, protože jsou zapojené do různých výdajů na mzdy, provoz i projekty. V rezervním fondu je 800 milionů korun, které jsou podle rozpočtových opatřeních určené na dotační výzvy. Krejsová počítá, že za loňský rok bude mít kraj přebytek hospodaření asi 300 milionů Kč, který také převede do rezervního fondu. \"Úvěr budeme čerpat ve chvíli, kdy budeme vědět, že bychom neměli žádnou rezervu na mimořádné výdaje,\" dodala.

Kraj jednal s Evropskou investiční bankou (EIB), která ale umí jen investiční úvěr na konkrétní projekt do 50 procent nákladů. \"U množství projektů, u nichž nevíme, zda se nakonec budou realizovat, nám to nepřišlo výhodné,\" uvedla Krejsová. Kraj má přesto EIB jako zálohu, pokud by potřeboval například peníze na plánovanou novou regionální galerii.