Vláda JAR schválila návrh změny Ústavy, podle kterého mohou být vyvlastněny pozemky, umělecká díla a další movitý majetek a to zcela bez náhrady. Cílem této změny je napravení křivd z minulosti, kdy byla černošskému obyvatelstvu zabavována půda a další majetek. Podobné reformy byly zavedeny v dalších zemích (např. Zimbabwe) a vždy způsobily škody na majetku i životech...
Napravení křivd minulosti nebo krádež za bílého dne?
Našim tiskem proběhla zpráva o vyvlastňování farem bílých farmářů a jejich navrácení do rukou „původních“ obyvatel. Ekonomika Jihoafrické republiky (JAR) minulý rok rostla právě kvůli velmi dobrým výsledkům v zemědělství, které by ohrozilo vyvlastnění bílých farmářů, jenž mají zkušenosti s obděláváním často velmi suché krajiny, což ještě urychlí odliv bělošské části obyvatelstva. Navíc jsou bílí farmáři vražděni, napadáni a okrádáni.
Padá na jihoafrické farmáře stín?
Rasismus před kterým svět přivírá oči
Návrh na vyvlastnění půdy navrhla strana Bojovníků za ekonomickou svobodu (EFF) v čele s Juliem Malemou, jenž byl několikrát natočen při davovém prozpěvování písně "Zabijte Búry" (bělošské spoluobčany). Dále Malema při návrhu této změny prohlásil, že „čas smíření skončil, teď je chvíle pro spravedlnost“. Vyvlastňování namířené proti bílým farmářům schválilo 241 poslanců, proti hlasovalo 83 zákonodárců.
Po pádu apartheidu přišla první vlna vyrovnávání poměru vlastníků mezi občany JAR, kdy mnoho černošských farmářů nabylo půdu i základní kapitál pro farmaření. Bohužel část z nich nebylo profitabilních, i přestože se mnoho bílých farmářů stalo jejich mentory a postupně je učilo starat se o jejich farmy.
Státz farmářům JAR nabízí pomoc i místo pro nový začátek života. Například vláda Austrálie prohlásila, že bílí farmáři čelí perzekuci ze strany vlády JAR a nabídla jim místo k životu v Austrálii. Kanadský soud dokonce v roce 2009 uznal jednomu bělošskému farmáři status uprchlíka po tom, co byl ve své domovině 7x napaden. Vládnoucí strana ANC to označila za podněcování k rasismu...
Pokračuje apartheid?
Apartheid skončil téměř před 25 lety, ale přestože jsou běloši minorita (je jich cca 8 %), tak stále vlastní většinu nemovitostí v centrech měst, farem (bílí farmáři vlastní 73 % úrodné půdy, kdyžto na konci apartheidu to bylo 85 %), hotelů a dalších podniků. Pocit pokračujícího apartheidu je posilován také velkými sociálními rozdíly, kdy dle studie Anny Orthoferové z jihoafrické Stellenbosch University uvádí, že 10 % obyvatel (převážně bělochů) JAR drží 90 % veškerého bohatství. Navíc 80 % obyvatel nevlastní prakticky žádný majetek a většina z nich jsou černoši, což probouzí pocity křivdy a hněvu. Rovněž na univerzitách je převaha bělochů a mnoho předmětů je v afrikánštině (směsice angličtiny, holandštiny, němčiny a dalších jazyků), kterou rozumí pouze 200 tisíc černochů a většina bělochů a barevných.
Apartheid byl jistě hrozivým obdobím Jihoafrické republiky, ale na druhou stranu - čtvrt století po něm jsou běloši v JAR stále obětmi rasově motivovaných činů. Nebezpečí tkví v mladých nezaměstnaných, nebo zaměstnaných ve špatně placených pracích. Právě tato skupina cítí jistou frustraci a jsou hlavní voliči levicových extremistů - Bojovníků za ekonomickou svobodu (EFF), která velmi útočí na bílé obyvatelstvo. Je trochu paradox, že proti bílým spoluobčanům zbrojí převážně ti, kteří apartheid vůbec nezažili.
Čtěte také:
Růst HDP ve světě, jak je na tom český lev?
Kterým zemím EU se nejvíce snížil dluh?
Běloch - původní obyvatel jižní Afriky?
Za původní obyvatele JAR se nejčastěji považují Saanové tzv. "křováci", kteří se živí především sběrem a lovem. Nyní jich žije v Jihoafrické republice pouze 10 tisíc. V minulosti ovšem obývali téměř celou jižní Afriku, ale s příchodem Evropanů (jejichž potomci jsou Búrové - běloši) z jihu a afrických kmenů (černých pastevců) a ze severu se dostali do kleští a jejich počty se začaly snižovat. Běloši si jako otroky přivedli Indy a Asiaty, jejichž potomci tvoří rovněž minoritu obyvatel JAR.
Historie JAR je plná válek mezi Evropany a původními obyvateli, ale musíme poznamenat, že Evropané i africké kmeny bojovali velmi tvrdě i mezi sebou (například tažení Britů proti holandským osadníkům). Navíc mnoho obyvatel JAR se do ni přistěhovalo až v posledním století ze sousedních afrických zemí. V některých oblastech tedy skutečně jsou původní obyvatelé běloši, kteří farmy obývají po několik generací.
Zimbabwe - "Mrtvý bílý muž - dobrý bílý muž"
Citací bývalého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho jsme nakously vyvlastňování farem v Zimbabwe, kde bělošské farmy patřily k hlavním chloubám země. Bělošské farmy zásobily Zimbabwe i okolní státy. Potom se ovšem k moci dostal Robert Mugabe a pozemkovou reformou okradl bělošské farmáře. Ty nejlepší pozemky a usedlosti rozdal svým přátelům a rodině. Mugabe rovněž popudil někdejší zaměstnance bílých farmářů tím, že prohlásil, že jim vzniká právo na kompenzaci za odchod jejich zaměstnavatelů. Mnoho zaměstnanců poté následně fyzicky napadlo své někdejší šéfy.
V rámci této pozemkové "reformy" přišlo o domov přes 700 tisíc lidí, kteří před tímto násilným očistcem utíkali do Mosambiku a Zambie, kde jejich zkušenosti se zemědělstvím uvítali. Jak ale dopadly jejich původní farmy v Zimbabwe, kde se jich ujali nezkušení farmáři, pro které plánování a zemědělství byly neznámé pojmy?
Výsledky Mugabeho revoluce
Výsledkem Mugabeho "revolučních nápadů" byly vlny hladomorů, růst krádeží, vražd, prostituce (tu Mugabe zlegalizoval), znásilnění a také hyperinflace, propad HDP, devalvace měny, kterou nahradil americký dolar. V roce 2017 po svržení Mugabeho začali bílí farmáři dostávat svá sídla zpět, ale škody na půdě, majetku i životech byly již napáchány.
Z jihoafrické pohádky horor?
Když Nelson Mandela v inauguračním projevu pravil, že z JAR vybuduje zemi, ve které se nikdo nebude muset bát chodit zpříma beze strachu v srdci, tak si zřejmě takový vývoj nepředstavoval...