\"V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, a to my chceme srovnat,\" řekla dnes novinářům komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová. Právě ona si na vlastní kůži v aféře s dieselovými motory společnosti Volkswagen zkusila, jak komplikované je v Evropě - třeba ve srovnání s USA - donutit firmu ke kooperaci se zasaženými zákazníky.
Evropská komise dnes ale nenavrhla do evropského práva přímo obdobu amerických hromadných žalob, využívá takzvané \"zástupné žaloby\". Podle komise by jménem dotčených lidí měly jednat \"kvalifikované právnické osoby\", tedy třeba nevládní či spotřebitelské organizace, určené k tomu členskými státy a průběžně monitorované.
Ty by se mohly přes hranice několika států EU spojovat a spolupracovat. Konat však budou moci začít až ve chvíli, kdy soudy rozhodnou, že firma v daném případě skutečně porušila zákon. Cílem navíc nemá být společnost trestat, ale skutečně jen vymoci odškodnění či nápravu škody pro dotčené spotřebitele.
Sankce ale komise v návrhu zavádí také, a to pro případy velkého rozsahu, které se dotknou mnoha spotřebitelů napříč unií. Pak by mělo být možné, kromě dál platných národních pokut, uložit ještě penále za porušení evropského práva do výše až čtyř procent obratu firmy v každé ze zemí, kde byla pravidla porušena. Podle Jourové tak spotřebitelské orgány \"konečně dostanou zuby\" na to, aby mohly podvodníky efektivně potrestat. \"Podvádění se nesmí vyplácet,\" řekla komisařka.
Mezi dalšími body návrhu jsou některé změny týkající se obchodování na internetu. Vzhledem k různým právním důsledkům budou muset být zákazníci například jasně informováni, zda zboží on-line nakupují od obchodníka, či od jiné soukromé osoby. Jasně má být třeba také ve výsledcích vyhledávání vidět, zda prodejce za umístění svého produktu ve výsledcích zaplatil.
Z českého pohledu je důležité, že mezi návrhy je i zákaz praxe takzvané dvojí kvality potravin.