Důchod a jak řešit problémy s mezerou v pojištění?

Zdravotní pojištění musí být vždy placeno. U sociálního pojištění tomu tak není. Proto v praxi dochází k situaci, že např. lidé s příjmy nepodléhající platbě sociálního a zdravotního pojištění si musí sami platit zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů, ale sociální pojištění si platit nemusí. Vzniká však mezera v pojištění pro důchodové účely.

Na vaše otázky o nízkém důchodu máme odpovědí plné články:

• Kdy bude váš důchod příliš nízký?
• Kdo bude mít vyšší důchod?

Důchod při pasivním příjmu z pronájmu

Paní Skálová má pouze pasivní příjem z pronájmu. Příjem z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nepodléhá platbě sociálního ani zdravotního pojištění. Pro účely placení zdravotního pojištění je tedy paní Skálová vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností platby měsíčního zdravotního pojištění ve výši 1 647 Kč. Sociální pojištění si paní Skálová platit nemusí, ale dané období se nehodnotí pro důchodové účely. Dané měsíce se tedy nezapočítávají do doby pojištění ovlivňující nárok na přiznání starobního důchodu a samotnou výši státního důchodu a nulový příjem po dané období má negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdy v současné hodnotě), ze kterého se počítá starobní důchod. Mezeru v pojištění je možné řešit účastí na dobrovolném důchodovém pojištění.

Opožděný nástup do nové práce

Mezera v pojištění v praxi někdy vzniká i při změně zaměstnání. Jestliže nové zaměstnání nenavazuje plynule na ukončené zaměstnání a nedochází k registraci na úřadu práce, potom rovněž vzniká mezera v pojištění. I kvůli měsíční mezeře v pojištění je tedy dobré se evidovat na úřadu práce.

Mám se registrovat na úřadu práce?

Panu Novákovi skončí pracovní poměr k poslednímu dubnu 2018. Od začátku července má pan Novák domluven nástup do nové práce. Na dva měsíce – květen a červen se nechce pan Novák registrovat na úřadu práce, navíc si chce udělat delší dovolenou. Za měsíc duben bude pan Novák veden u své zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, od května však bude osobou bez zdanitelných příjmů. S ohledem na zdravotní pojištění se panu Novákovi dvouměsíční volno prodraží o 3 294 Kč. Sociální pojištění pan Novák platit nemusí, ale dvouměsíční výpadek může ovlivnit výši státního důchodu více než by čekal. Doba pojištění pro výpočet starobního důchodu se počítá v celých ukončených letech. Dvouměsíční mezera může tedy znamenat neukončení dalšího roku pojištění, což může znamenat nižší měsíční důchod přibližně o 200 Kč až 300 Kč v závislosti na konkrétním průběhu pojištění.

(foto: Shutterstock)

Rozdílné hodnocení nezaměstnanosti či invalidity

Za občany v evidenci na úřadu práce nebo za příjemce invalidního důchodu (prvního stupně, druhého stupně i třetího stupně) platí zdravotní pojištění stát. Pro důchodové účely se však evidence na úřadu práce jako náhradní doba pojištění započítává pouze v omezeném rozsahu. Evidence na úřadu práce se započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se do doby pojištění jako náhradní doba pojištění započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se jako náhradní doba pojištění vůbec nezapočítává, jako náhradní doba pojištění se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Invalidní důchodci si sice nemohou odchodem do starobního důchodu finančně pohoršit, ale invalidní důchodci prvního a druhého stupně, kteří během pobírání invalidního důchodu nemají příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, si však odchodem do starobního důchodu nepolepší.

Dlouhodobá nezaměstnanost a starobní důchod

Paní Kučerová je dlouhodobě nezaměstnaná. Pro účely placení zdravotního pojištění má vše v pořádku, protože zdravotní pojištění za ni platí stát. Protože pro důchodové účely se evidence na úřadu práce započítává v omezeném rozsahu, tak paní Kučerová nesplní podmínku pojištění ani pro přiznání invalidního důchodu ani pro přiznání starobního důchodu. Pro přiznání starobního důchodu i invalidního důchodu musí být získána vždy alespoň minimální doba pojištění. U invalidního důchodu se potřebná doba pojištění liší dle věku. Žadatelé o starobní důchod musí v roce 2018 získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let.

Mám si platit dobrovolné důchodové pojištění?

Při mezerách v pojištění u zdravotního pojištění je nutné si vždy platit zdravotní pojištění jako OBZP, případné nedoplatky zdravotní pojišťovny důsledně vymáhají, a to včetně penále. U mezer v pojištění u sociálního pojištění je vhodné zvážit případnou účast na dobrovolném důchodovém pojištění.