Jak se počítá náhrada mzdy, když čerpáte dovolenou

Blíží se období dovolených. Během čerpání dovolené nedostáváte svůj běžný plat, ale náhradu mzdy. Díky tomu může někdo na dovolené i vydělat víc, než kolik dostává měsíčně ve mzdě.

Nárok zaměstnance na dovolenou je upraven v zákoníku práce a minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů taxativně vyjmenovaných v § 109 zákoníku práce činí 5 týdnů (např. zaměstnanci státu). Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mají nárok na 8týdenní dovolenou. Delší dovolená je v praxi velmi oblíbeným firemním benefitem, proto i zaměstnavatelé působící v soukromém sektoru poskytují často dovolenou nad rámec minimálního 4týdenního rozsahu, zpravidla o týden déle.

Jak se tedy počítá mzda, když jste na dovolené? Vše, co potřebujete vědět:

• Co ovlivňuje náhradu mzdy za dovolenou?
• Pravidelná měsíční mzda a dovolená
• Náhrada mzdy při hodinové mzdě
• Náhrada mzdy za dovolenou a daně
• Jak čerpat dovolenou

Více o dovolené:

• Převod dovolené na nový kalendářní rok
• Jak se počítá dovolená, když máte novou práci

Rozhoduje zúčtovaná mzda za předchozí čtvrtletí

Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou je základním vstupním údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí. Mzdová účetní tedy sečte hrubou mzdu za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí včetně případných měsíčních a čtvrtletních odměn či prémií (roční odměny se rozpočítávají) a vydělí je počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí. U zaměstnanců se stejnou hrubou měsíční mzdou během roku není rozdíl ve výší mzdy a výší náhrady mzdy za čerpanou dovolenou. Zaměstnanci s rozdíly ve výši hrubé mzdy v jednotlivých kalendářních čtvrtletí však mohou načasováním termínu dovolené během roku vydělat, den dovolené je v takových případech v jednotlivých měsících jinak finančně ohodnocen.

Jak se počítá náhrada za dovolenou, když máte pravidelnou měsíční mzdu

Pan Novák čerpá v dubnu letošního roku 10denní dovolenou. Hrubou měsíční mzdu v lednu, únoru i březnu měl vždy 30 000 Kč. V prvním čtvrtletí roku odpracoval pan Novák celkem 504 hodin. Souhrnná hrubá mzda za první čtvrtletí činí 90 000 Kč, průměrný hodinový výdělek je tedy 178,57 Kč (90 000 Kč: 504 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené je 1 429 Kč (178,57 Kč x 8 hodin). Za deset dní dovolené obdrží pan Novák náhradu mzdy za dovolenou ve výši 14 290 Kč (1 429 Kč x 10 dní).

Když si vyděláte každý měsíc jinak

• Paní Veselá čerpá 10denní dovolenou v dubnu a potom 10denní dovolenou v říjnu.
• V prvním čtvrtletí, ze kterého se počítá náhrada mzdy pro dovolenou v dubnu, měla průměrný hodinový výdělek 136,90 Kč (souhrnná hrubá mzda 69 000 Kč: 504 odpracovaných hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v dubnu je 1 096 Kč (136,90 Kč x 8 hodin). Náhrada mzdy za 10denní dovolenou v dubnu činí 10 960 Kč (1 096 Kč x 10 dní dovolené).
• Ve třetím čtvrtletí roku, tedy za červenec, srpen a září, bude mít paní Veselá souhrnnou hrubou mzdu 93 000 Kč a odpracuje 496 hodin. Průměrný hodinový výdělek bude tedy 187,50 Kč (93 000 Kč: 496 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v říjnu bude 1 500 Kč (187,50 Kč x 8 hodin). Náhrada mzdy za 10denní dovolenou v říjnu je tedy 15 000 Kč (1 500 Kč x 10 dní dovolené).
• Rozdíl v náhradě mzdy za 10 dní dovolené u paní Veselé činí 4 040 Kč (15 000 Kč – 10 960 Kč). Důvodem je rozdílně vysoká hrubá mzda v předchozím kalendářním čtvrtletí, ze kterého se náhrada mzdy počítá.

(foto: Shutterstock)

I náhrada mzdy za dovolenou se zdaňuje

Při výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla čerpána dovolená, se sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou a souhrnná částka podléhá standardnímu zdanění. Z náhrady mzdy se odvádí tedy daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění, vše ve standardním zákonném rozsahu. Souhrnné mzdové náklady zaměstnavatele tedy v praxi jsou značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, a to z důvodu placeného povinného pojistného za zaměstnance v souhrnné výši 33,8 % (24,8 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění) a dále z důvodu placené dovolené zaměstnanci.

Zaměstnanec nemůže čerpat dovolenou libovolně

Zaměstnanci si nemohou čerpat dovolenou, jak je napadne. Čerpání dovolené je upraveno v § 217 zákoníku práce. Pokud jsou na pracovišti dobré vztahy, potom nebývá v praxi s čerpáním dovolené problém. Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Zaměstnavatel je dále povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.