Třetina Čechů chce změnit banku, ale odhodlají se jen 2 % z nich

Česká bankovní asociace (ČBA) si již tradičně nechala vypracovat průzkum spotřebitelského chování na bankovním trhu. V letošním roce se vedle důvěry a spokojenosti s bankovními institucemi zaměřila rovněž na FinTech. Kolik Čechů důvěřuje bankám? Kolik Čechů změnilo banku? Jak Češi hodnotí bezpečnost svého účtu? 

Věříte své bance?

Zdroj: Shutterstock

S bankou jsme spokojeni

V průzkumu se hodnotila spokojenost lidí s bankami, která je již od roku 2015 poměrně stabilní. Míra spokojenosti lidí je vyjádřena CSI indexem, kde Češi hodnotili hned několik atributů. „Podle důležitosti jednotlivých položek ve výzkumu jsme sestavili takzvaný CSI Index (Customer Satisfaction Index), ve kterém banky získaly 84 bodů ze 100, což značí, stejně jako v minulých letech, obecně vysokou spokojenost Čechů s bankovním sektorem,“ vysvětluje Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C. 

Čím dál pozitivněji Češi na bankovním trhu hodnotí nejen stav českých bank, ale také konkurenční prostředí. „Narůstající konkurenci mezi bankami Češi považují za dobrou věc, která může přispívat k jejich spokojenosti,“ dodává Hamanová.

Půjdu o banku dál, nebo raději ne...

Bankovních služeb využívá drtivá většina Čechů, navíc tři pětiny využívají služeb více bankovních institucí. Z průzkumu agentury SC&C pro ČBA vyplývá, že Češi mají vysokou důvěru v bankovní sektor. „O změně banky podle výzkumu uvažovala zhruba třetina klientů, nicméně z nich pouze 2 % skutečně hlavní banku změnilo a 35 % začalo využívat služeb i další banky,“ uvádí Hamanová. A proč většinou zůstane jen o uvažování? Za prvé, se změnou banky se pojí aktivita a člověk je od přírody tvor hledající tu nejlehčí cestu, tak proč by měnil banku, když může nadávat na poplatek 30 Kč měsíčně. Dalším faktorem je to, že když už se člověk dokope a kontaktuje banku a oznámí jí, že chce vztah ukončit, tak milá banka většinou nabídne stejné, nebo dokonce lepší podmínky než konkurence. A tak to funguje u mobilních operátorů, energií a dalších poskytovatelů. Prostě středověké tržiště v 21. století....

V banky my Češi věříme

Nadávání na politiku, pojišťovny, kapitalisty, komunisty a banky je národní sport, ale obecně svým bankám Češi věří. I přes vysoké poplatky a nízké úroky Češi oceňují zvyšování uživatelského pohodlí, kdy si mnoho věcí vyřídí z tepla domova a také zabezpečení svých dat. Bankovní služby označilo jako nejvíce bezpečné cca 84 % dotazovaných. Proč Češi důvěřují svým bankám? Na rozdíl od zahraničí se českému bankovnímu sektoru dlouhodobě vyhýbají mohutné skandály, což se o dalších odvětví české ekonomiky nedá říci. Dalším důvodem, že české banky se i v době krize ukázaly jako stabilní a nadále ukazují odolnost vůči ekonomickým výkyvům. Navíc Česká národní banka při náznaku přehřívání hypotečního trhu poměrně razantně zasáhla a snaží se omezit 100% krytí hodnoty nemovitosti hypotékou. Otázkou ovšem zůstává, zdali nevhání lidi do rukou lichvářů. Protože kam půjde člověk bez peněz? Ano za lichvářem, kde RPSN dosahuje nebeských výšin.

Jak Češi hodnotí zabezpečení dat?

Zdroj: Tisková zpráva ČBA

Čtěte také:

Která banka má nejvíce klientů? A komu patří naše banky?

Jsou Češi mistři v korupci?

Nižší poplatky, vyšší úroky na účtu

V čem by se české banky měly polepšit? Nejčastěji respondenti uváděli snížení či zrušení poplatků a také vyšší úroky na běžných a spořících účtech, které se dívají inflaci na záda se znatelným odstupem. Respondenti z venkova by také uvítali větší pokrytí ČR bankomaty nebo pobočkami bank.

FinTech hrozba pro banky?

FinTech tedy pravděpodobně postavení českých bank neohrozí, ale rozhodně může zkvalitnit a zlevnit jejich služby, protože většina FinTech společností cílí na mezery na trhu a lepší efektivitu platebních služeb. Navíc většina respondentů (90 %) průzkumu nevěděla, co je to FinTech společnost. Největší přehled o FinTech společnosti měli muži do 30 let. 

Zdroje: ČBA, ČSÚ, ČNB

O průzkumu

Průzkum provedla pro ČBA agentura SC&C. Průzkumu se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku mezi 18 a 70 lety z celé ČR, kteří vlastní bankovní účet. Sběr dat probíhal online a po telefonu ve dnech 31. ledna až 23. února 2018.