Bezpečnostní dveře (1. díl)

Co bude platný sebemodernější elektronický zabezpečovací systém, když se zámkem vchodových dveří si poradí obyčejná vlásenka a v zárubních budou osazeny dveře, které řadový zlodějíček prokopne, vyrazí či vyháčkuje jedna dvě?

Na druhou stranu, aby bylo předem zcela jasno - ono ani to maximální mechanické zabezpečení dveří nebude nikdy stoprocentně spolehlivou bariérou před nezvanou návštěvou. Pro zloděje je to vždy pouze otázka času, šikovnosti a úrovně technického vybavení. S běžnými dveřmi a běžným zámkem si hravě poradí - když ne během sekund, tak určitě v několika málo minutách. Čím budou ovšem vchodové dveře bytelnější a z hlediska bezpečnostních opatření důmyslnější, tím mu jejich překonání bude trvat déle a tím je také pravděpodobnější, že ho to nakonec přestane bavit, sbalí své nádobíčko a odejde s nepořízenou. Zhruba deset patnáct minut - za větší námahu a riziko přistižení to prý většině zlodějů nestojí. Alespoň tak hovoří statistiky.

Takže si položme a zkusme poctivě zodpovědět otázku: Chráníme svůj majetek dostatečně? A to i před primitivní hrubou silou? Pokud si nedokážeme s naprostou jistotou kladně odpovědět, bylo by záhodno s tím ve vlastním zájmu rychle něco udělat. Nejsnadnější rozhodování samozřejmě čeká ty, kteří momentálně stavějí nebo se k tomu teprve chystají - tady opravdu není nad čím přemýšlet. Poněkud složitější situace může ale vzniknout u dřívější zástavby, kde nebyla bezpečnostní rizika v minulosti plně doceněna.

Samozřejmě ke starším vchodovým dveřím, které současné bezpečnostní parametry nesplňují, lze přidat rozvorový zámek, případně i závoru, oplechovat je a nově povrchově upravit. Je také možné osadit na vnitřní stranu stávajícího dveřního křídla dveře přídavné. Anebo rovnou vyměnit staré dveře za nové bezpečnostní, zhotovené na míru do původní zárubně (pokud je ovšem kovová, respektuje pravý úhel a nedrží ve zdi na čestné slovo).