Přidat by chtěl v práci každý. Můžou vám ale i sebrat?

O tom, kdy je možné zaměstnanci zvýšit mzdu, jsme již psali. Snad každý touží po vyšší mzdě a zároveň se obává, že o tu aktuální může kdykoliv přijít. Pokud ale chceme pochopit problematiku, která tkví v odměně za práci, je dobré si předem připomenout, z čeho se mzda vlastně skládá.

Jak je to se sjednáním mzdy?

Mzda určuje finanční odměnu za vykonanou práci a sjednává se někdy již při pracovním pohovoru, jindy před nástupem, ale nejpozději vždy v den nástupu. Zahrnuta pak bývá v pracovní či kolektivní smlouvě, ve mzdovém výměru (přikládá se ke smlouvě) anebo bývá sjednána podle vnitřního předpisu. V tomto případě ji ale zaměstnavatel musí projednat i s odborovou organizací.

Z hlediska případného snižování jsou nejvýhodnější možností pro zaměstnance právě pracovní smlouvy. Pokud by se polemizovalo o snižování, musí s ním pracovník ze zákona souhlasit. V dalších dvou případech bohužel může zaměstnavatel se mzdou hýbat, i bez toho aniž by potřeboval vaše svolení. Samozřejmě zde ale existují určité limity, podle kterých se musí řídit. Jedním z nich je např. minimální mzda, která v roce 2020 činí 14 600 Kč hrubého měsíčně. Pro 8 skupin rozřazených podle složitosti pracovní pozice je tu pak i zaručená mzda, která může činit až 29 200 Kč.

zdroj: Shutterstock

Nejčastějším řešením je v dnešní době rozdělení mzdy na pevnou a pohyblivou složku, které se také říká osobní ohodnocení. Dále do ní mohou spadat i nejrůznější prémie a příplatky. V praxi to funguje tak, že pevnou složku vám nikdo nemůže vzít. Pohyblivou už ale ano. Lze ji snižovat, zvyšovat anebo odebrat (podle § 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce), a to bez toho, aby byl nutný váš souhlas. Zaměstnavatel se totiž sám rozhodne, zdali na ni máte nárok. Dostat by ji měl ale každý, kdo řádné vykonává svou práci a úspěšně plní zadané projekty.

Nejvíce vás ale v tomto případě ochrání, pokud je tato nenároková složka řádně rozepsána v pracovní smlouvě, kde je i jasně uvedeno, v jakých případech ji zaměstnanec obdrží. Pokud tato část v dokumentu chybí, vše určuje zaměstnavatel a bohužel se nemáte čím ohradit. Podle zákoníku práce ji pak ale nelze odebrat na truc nebo za trest. Jinak by totiž mohl zaměstnavatel obdržet pokutu od inspektorátu práce. Správně by měl být příplatek snížen anebo odebrán jen tehdy, pokud se pracovní výkon zaměstnance snížil a zadané úkoly už tak dobře neplní.

Stejná pracovní pozice, stejná odměna

Vzepřít se snížení mzdy můžete, a to bez ohledu na to, jakým způsobem máte sjednanou mzdu, když zjistíte, že vám byl snížena, ale ostatním zaměstnancům na totožné anebo velmi podobné pracovní pozici nikoliv. Podle § 16 a § 110 zákoníku práce by se totiž jednalo o bezdůvodnou diskriminaci.

Mzdový výměr a přesčasy

Osoby, které mají finanční ohodnocení sjednané ve mzdovém výměru, mají jednu výhodu. Nemůže zde být totiž napsáno, že do mzdy je započítaná i práce přesčas. Zaměstnanci tak mají jednoznačně nárok na proplacení přesčasů anebo náhradního placeného volna.

https://www.finance.cz/507760-silnicni-dan-platba/

Odmítnu snížení mzdy – můžou mě vyhodit?

Zaměstnavatel vás kvůli tomu, že odmítnete nižší odměnu, vyhodit nemůže. Pokud je ale firma v insolvenci, lze vám dát samozřejmě výpověď z organizačních důvodů, mezi které patří i snížení obratu. V takovém případě ale máte nárok na odstupné závisle na tom, jak dlouho jste v dané firmě pracovali. Pokud by vám pak společnost právě kvůli insolvenci nevyplatila, co má, obraťte se na úřad práce. Ten by měl dluh firmy vůči vám vyrovnat.

Na závěr už jen stačí dodat, že jakákoliv neoprávněná srážka zde mzdy či pokuta může být vymáhaná soudně. Příplatek nelze strhnout jen kvůli úsporám firmy a mzdu, která je jasně uvedena ve smlouvě, vám zaměstnavatel nesmí snížit, a to ani v době krize. 

---

Čtěte také:

• Jaké jsou příplatky za práci přesčas nebo ve svátek?
• Na co máte v práci nárok?