Co se vám nebude počítat do důchodu?

Jak se počítá doba pojištění a kdy vám může být přiznán řádný starobní důchod? Celkem potřebujete odpracovat 35 let. Do doby pojištění pro přiznání starobního důchodu se hodnotí odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění. Období, které nepatří ani do jedné skupiny, se pro důchod nepočítá.

1. Důchod a druhá práce
2. Důchod a nedoložená doba pojištění
3. Důchod a doba studia
4. Důchod a pasivní příjmy
5. Důchod a dlouhodobá nezaměstnanost
6. Důchod a invalidita
7. Důchod a předdůchod

Druhá práce a důchod

Někteří lidé pracují současně pro dva zaměstnavatele, např. pro oba zaměstnavatele na zkrácený úvazek nebo pro jednoho na hlavní poměr a pro druhého na zkrácený úvazek. Přestože je v takových případech odváděno sociální pojištění z obou mezd, každý takto odpracovaný měsíc se počítá do doby pojištění pro důchodové účely jako jeden měsíc. Nelze jeden odpracovaný měsíc počítat jako dva měsíce. Dvě práce však mají pozitivní vliv na výši důchodu, neboť do rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu se počítá mzda od obou zaměstnavatelů.

Vypočítejte si výši vašeho starobního důchodu v naší kalkulačce

Nedoložená doba pojištění a důchod

V praxi dochází k situaci, že nějaké odpracované období není v databázi ČSSZ evidované jako odpracované. Důvodů může být více, např. některý z bývalých zaměstnavatelů nesplnil své zákonné povinnosti. Pokud se nepodaří dané období doložit, pro důchodové účely se nehodnotí. Vždy je tedy vhodné se o průběh pojištění zajímat včas a případné nesrovnalosti doložit příslušnými pracovními doklady.

Jak zažádat o starobní důchod elektronicky?

Doba studia

Jako náhradní doba pojištění se v zákonném rozsahu počítalo studium pouze před rokem 2010. Od roku 2010 se již studium pro výpočet starobního důchodu nehodnotí. Případný výdělek během studia, ze kterého je odváděno sociální pojištění, je tedy přínosný nejenom z důvodu získání praxe a vyšších možných výdajů na zábavu, ale i s ohledem na výši státního důchodu.

Pasivní příjmy

Důchod ovlivňují pouze příjmy, ze kterých je odváděno sociální pojištění. Někteří lidé mají pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu. Z těchto příjmů se však sociální pojištění neplatí. Pokud se v daném období neplatí sociální pojištění z příjmů ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, pro důchodové účely se takové období nehodnotí.

Čtěte také: Kdy musí důchodce podat daňové přiznání?

Dlouhodobá nezaměstnanost

Evidence na Úřadu práce se jako náhradní doba pojištění hodnotí pouze v omezeném rozsahu. Nezaměstnanost nad rámec této doby se tedy již do doby pojištění nezapočítává. Vždy se hodnotí evidence na Úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence v době, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se však započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se hodnotí maximálně v rozsahu jednoho roku.

Doba invalidity I. a II. stupně

Náhradní dobou pojištění je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se jako náhradní doba pojištění nezapočítává.

Čerpání předdůchodu

Za lidi čerpající vlastní naspořené finanční prostředky v doplňkovém penzijním spoření formou předdůchodu platí zdravotní pojištění stát. Rovněž se tato doba při výpočtu starobního důchodu hodnotí jako vyloučená doba pojištění, což znamená, že z důvodu čerpání předdůchodu nedochází k rozmělnění rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu. Doba čerpání předdůchodu však nepatří mezi náhradní doby pojištění a nezvyšuje dobu pojištění pro nárok a výši státního důchodu.

Zdroj: Shutterstock