Odbory dál povede Středula, budou prosazovat kratší pracovní dobu

Středula při volbě získal 183 ze 187 hlasů. Ve volbě neměl protikanditáta. Stejně na tom byli i dosavadní místopředsedové, kteří obhájili své funkce. Ze 188 hlasů dostal Vít Samek 178 a Radka Sokolová 174 hlasů.

Podle Středuly český zaměstnanec odpracuje ročně v průměru 1340 hodin, jeho německý kolega 1077 hodin. Za čtyři roky rozdíl představuje rok práce navíc, dodal znovuzvolený předák. Podle něj by bylo ideální zakotvení kratšího pracovního týdne, kterého by odbory chtěly dosáhnout do tří či čtyř let, v zákoníku práce.

Podle Hospodářské komory by plošné krácení pracovní doby vedlo ale i ke krácení mezd. V době rekordně nízké nezaměstnanosti by to prý navíc mohlo působit další potíže. Už nyní si zaměstnavatelé stěžují na to, že jim chybějí pracovníci. \"Především v odvětvích, kde se pracuje v nepřetržitém provozu, si nyní nedovedu zkracování pracovní doby představit,\" uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Vedle zkrácení pracovní doby chtějí odbory podle Středuly dál pokračovat ve své kampani Konec levné práce a v tlaku na růst mezd. Pro příští rok budou požadovat zvýšení minimální mzdy z nynějších 12.200 na 13.700 korun. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že s takovým zvýšením \"principiálně nemá problém\", dohodnout by se ale měli odboráři se zaměstnavateli. Ti dlouhodobě požadují, aby zvyšování minimální mzdy mělo jasná pravidla a bylo předvídatelné. Podle Hanáka by například mohla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy.

Podle Babiše se nyní diskuse o nastavení \"vztahu mezi minimální a průměrnou mzdou\" vede. Podle záměrů ministerstva práce by se pravidla pro stanovení měla dostat do připravované novely zákoníku práce. O zvýšení minimální mzdy by tripartita mohla jednat v červnu.

Premiér v demisi míní, že největší problém pro Česko teď představuje právě rekordně nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil. Podle Babiše je proto potřeba zlepšit činnost úřadů práce, aby nepřihlížely a firmám chybějící pracovní síly posílaly. Odboráři ho pak upozorňovali na to, že úředníci se kromě zaměstnanosti musí také věnovat vyplácení dávek a bývalá vláda, v níž Babiš zasedal a jeho ANO spravovalo státní pokladnu, seškrtala pro letošek finance například na rekvalifikace, kurzy a další přípravu.

Vedle růstu mezd a kratší pracovní doby chtějí odbory prosazovat i uzákonění pěti týdnů dovolené. Nyní mají podle zákona pracovníci nárok na čtyři týdny. Usilovat budou i o zrušení karenční doby či dřívější penzi pro pracovníky z náročných profesí a ze škodlivého pracovního prostředí.

ČMKOS dnes podpořila také vstup do eurozóny. Středula řekl, že Česko by však nemělo euro přijímat teď, ale až po posílení koruny za lepšího kurzu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí dosahoval průměrný výdělek v Česku 31.646 korun. Podle Středuly při kurzu 27 korun by průměrný zaměstnanec v ČR vydělal 1172 eur, při kurzu 24,30 Kč za euro by to bylo 1302 eur a při kurzu 21,60 pak 1465 eur.

Babiš odborářům řekl, že nyní je proti vstupu do eurozóny. Vlastní měna je podle něj vhodný nástroj ke zvládání případné hospodářské krize. Skepticky se premiér v demisi dívá i na posilování koruny. Kdyby se dostala na 18 či 19 korun za euro, mohlo by to podle něj ohrozit český vývoz.