Výsluhová renta, která je také laickou společností označována za důchod, náleží většině členů bezpečnostních sborů a ozbrojených složek. Hlavními podmínkami pro nárok je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu anebo sama nepodala výpověď z důvodu, že proti ní bylo vedeno trestní řízení kvůli spáchání úmyslného trestného činu. Dobré je navíc zmínit, že příspěvek nespadá pod dávku sociální podpory jako klasický důchod, a samozřejmě tedy není přístupný všem.
Kdo má nárok na výsluhovou rentu?
- Bezpečnostní informační služby
- Celní správa
- Generální inspekce bezpečnostních sborů
- Hasičský záchrany sbor
- Státní policie (PČR)
- Vězeňské služby
- Úřady pro zahraniční styky a informace
Městská nebo obecní policie a zdravotnický záchranný sbor bohužel rentu nedostávají. Tak či tak ale nárok zmíněným osobám zaniká v případě, kdy se opět přihlásí do služby.
zdroj: Shutterstock
Výše výsluhy u bezpečnostních sborů a armády
U vojáků a armády je výsluha počítána z průměrného měsíčního hrubého platu, viz zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání.
Armáda |
||
Délka služby |
Výše příspěvku a navyšování |
Maximálně |
15 let |
5 % |
- |
16-20 let |
Navýšení o další 6,5 % za každý rok |
55-60 % z průměrného hrubého měsíčního platu |
21-26 let |
Navýšení o další 2,5 % za každý rok |
55-60 % z průměrného hrubého měsíčního platu |
27 let a více |
Navýšení další o 1 % za každý rok |
55-60 % z průměrného hrubého měsíčního platu |
U policie se renta vypočítává z měsíčního hrubého služebního příjmu, viz zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Bezpečnostní sbory |
||
Délka služby |
Výše příspěvku a navyšování |
Maximálně |
15 let |
20 % |
- |
16-20 let |
Navýšení o další 3 % za každý rok |
50 % z měsíčního hrubého služebního příjmu |
21-25 let |
Navýšení o další 2 % za každý rok |
50 % z měsíčního hrubého služebního příjmu |
26 let a více |
Navýšení o další 1 % za každý rok |
50 % z měsíčního hrubého služebního příjmu |
Podobně jako u starobních nebo invalidních důchodů dochází navíc každý rok k valorizaci. Zásluhová složka se od ledna 2018 zvýšila o 3,5 %. Příspěvek je pak pro armádu vyplácen ministerstvem obrany, pro ostatní ministerstvem vnitra.
Podléhá renta zdanění?
Ne, nepodléhá. Stejně jako sociální dávky je osvobozena od daně, i když se najdou politici, kteří by rádi, aby i v tomto případě došlo ke zdanění. Aktuálně zde ale ještě stále platí zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu.
Výsluhový příspěvek a pobírání starobního důchodu
Pokud dojde k situaci, kdy má bývalý člen armádních složek anebo bezpečnostních sborů nárok na výsluhu, ale i na důchod (starobní i invalidní), dochází vždy k individuálním výpočtům. Výsluhový příspěvek vám neseberou pouze tehdy, pokud bude vyšší než důchodová dávka. Rozhodně jej ale nedostanete celý. Vyplacen bude pouze rozdíl mezi důchodem a rentou, aby došlo k dorovnání. Výše rozdílu se bude počítat ke dni přiznání penze.
Jestliže je výsluha nižší, automaticky na ni zaniká nárok a bývalý příslušník bude pobírat pouze invalidní nebo starobní důchod.
Nárok na odchodné při odchodu ze služby
Náleží bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů v případě, že jejich služební poměr minimálně po 6 odpracovaných letech skončil. To podobně jako v předchozích případech ale samozřejmě neplatí, pokud byli propuštěni kvůli spáchání úmyslného trestného činu.
Bývalý člen získává nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního služebního příjmu. Za každý rok se pak zvyšuje o třetinu. Strop činí šestinásobek původního měsíčního příjmu. K vyplácení ale dochází pouze za předpokladu, že daná osoba nezapočne služební poměr jinde.
Čtěte také: