Syndrom nemocných domů (14)

15.05.2018 | , Finance.cz
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Shutterstock

Syndrom nemocných domů (sick buildings syndrom – SBS) úzce souvisí s kvalitou životního prostředí a s naším životním stylem. Můžeme si výdobytky civilizace život ulehčit, ale na našich předcích se ukazuje, že jim se toto ulehčování příliš nevyplatilo.

Osvobozená domácnost z 50. – 60. let, konzervy, procesované potraviny, chemické látky, které potraviny stabilizují, aby se nekazily… Najednou vidíte, že ten boom vaření posledních let má svou logiku. I když ne všechno, co se nabízí je extra zdravé, alespoň si tolik nepřipravujeme třeba polévky z pytlíku.

Otočka správným směrem

Člověk má tendenci nechápat věci komplexně, zvlášť když pak může zjistit, že se k sobě nechová dobře, ničí se. Proto se obyčejně zaměří na jednu věc a už se nechce dívat na ostatní. I když si tak pod sebou podřezává větev. Jezdíme autem, abychom ušetřili čas, a neuvědomujeme si, že když se přestaneme hýbat, tělo začne chátrat. Díváme se na to, že když budeme používat nějakou kosmetiku, budeme pěkně vypadat a vonět, ale možná si v organizmu ukládáme časovanou bombu.

Myšlení lidí se ale pomalu otáčí. V šedesátých letech minulého století neměly ženy skoro žádnou kuchyň, pár metrů čtverečních, sporák stůl, židle. Říkalo se tomu osvobozená domácnost, a typický pro ni byl nástup polotovarů a konzerv. O dvacet let později nastoupil s plnou slávou fast food. Dnes se ale zdá, že lidé konečně pochopili, že hodnota času stráveného s rodinou v kuchyni má nějaký smysl, že to není jen to jídlo a jeho příprava. Je to společně strávený čas, který ilustruje psychiku a kondici rodiny. Už jeskynní lidé se pravděpodobně setkávali a probírali problémy s právě přistěhovalým a neodbytným tygrem, když se sešli nad jídlem. Dnes se opět víc vaří a jí se víc čerstvých potravin, méně procesovaných a konzervovaných.

(foto: Shutterstock)

Drahé to není

V polotovarech, fast foodu nebo procesovaných jídlech je mnoho látek, které lidem nedělají dobře. Mnohé z nich jsou podezřelé například z narušování hormonální rovnováhy v organizmu. Z toho můžou plynout metabolické poruchy, obezita, cukrovka, problémy s plodností nebo s psychomotorickým vývojem u dětí. U nich odborníci hovoří třeba o souvislostech s autismem. A zde se naráží na dalším problém. Na jedné americké univerzitě zjistili u dětí v moči vysoký obsah látek narušujících hormonální rovnováhu. Lékaři tedy řekli rodičům, aby u svých potomků omezili příjem procesovaných jídel a zvýšili přísun čerstvých potravin. Rodiče ale říkali, že je to drahé. Mysleli si totiž pod nátlakem reklamy, že dětem musí kupovat drahé bio a raw tyčinky. Řekli jim, že to skutečně není třeba a postačí je připravovat jednoduchá jídla z čerstvých surovin. Výsledkem bylo, že u dětí, jejichž rodiče přijali toto doporučení a omezili stravování dětí například ve fast foodu, podíl škodlivin v moči rapidně poklesl.

Kdy je potravina bezpečná?

Můžeme se zeptat, jak je možné, že k tomu dochází. A odpověď je jednoduchá. Nikdy a nikde se nezkoumá celý komplex látek, který na člověka působí. Testuje se jedna látka a hranice, která může třeba v jídle být. Legislativní limity jsou pak odvozeny z toxikologických testů. Na modelovém organismu se testují různé koncentrace, aby se určila nejvyšší hladina sledované látky, která nevykazuje žádný škodlivý efekt. Z té se pak jako nejvyšší povolená koncentrace vezme jen zlomek, abychom měli bezpečné hranice. Když jsme v 50. letech začali produkovat zázračné zabijáky např. polních škůdců a v 70. letech jsme zjistili, že škůdci to sice mají za sebou, ale my se těch jedů (nejen) z polí budeme zbavovat ještě desetiletí, společnost se začala chovat zodpovědněji. Ale přesto se v mezičase uvedlo na trh mnoho dalších problémových látek. Ty byly opět zakázány, nebo se o jejich zákazu dosud diskutuje. Takže problém je v tom, že lidé teď potřebují informace nejen o tom, jak která látka působí na testované organismy, ale také o tom, v jakých koncentracích je už ona látka nebo součást nějakého koktejlu podobných látek v lidech. A jestli je už neohrožuje daleko menší množství.

Seriál o nemocných domech

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: BYDLENÍ