Vylidňují se země bývalého východního bloku?

Migrace provázela lidstvo po tisíciletí a i přes dnešní protiimigrační atmosféru nemusí být negativním jevem. Pohyb obyvatel po Evropě může být prospěšný, protože se na tu svoji zem a vlastně i život člověk podívá z jiného úhlu. Programy typu Erasmus,  Erasmus+, společně se zvyšující se jazykovou vybaveností a nízkými cenami letenek umožňují mnoha Evropanům objevovat krásy celého kontinentu. Vysoká životní úroveň západní Evropy láká mnoho obyvatel z východu a mnoho středo a východoevropanů míří na západ. Jak se změnila početnost zemí bývalého východního bloku? Opravdu pád železné opony vedl k vylidňování střední a východní Evropy?

Pád železné opony

S pádem železné opony přišlo uvolnění hraničních přechodů, což vedlo k větší mobilitě obyvatelstva. Se vstupem zemí z bývalého východní bloku do EU se rovněž uvolnila pravidla na evropském trhu práce a mnoho lidí z těchto zemí se vydalo hledat štěstí do dalších zemí EU.

Srovnání počtu obyvatel u vybraných zemí střední a východní Evropy

Zdroj: Statistické úřady daných zemí

V této tabulce ani článku nebudeme řešit vývoj počtu obyvatel Jugoslávie a jejich nástupnických států, protože ztráty a odliv obyvatelstva spojený s válkou v Jugoslávii (kde se počet obětí odhaduje kolem stovky tisíc a až 4 milionů obyvatel bylo vyhnáno válkou z domova) by vyžadoval samostatný článek. Stejně jako vývoj obyvatelstva v SSSR a v jeho nástupnických státech.

Otevřená náruč západu?

Evropské země zažily nápor evropských migrantů hlavně za války v Jugoslávií (převážně Německo, Švédsko, ale i Česká republika). V dnešní době se potýkají spíše s migrací z Blízkého východu a Afriky. Západní státy vesměs podporovaly migraci do jejich země, kde některé profese jsou téměř vyhrazeny pro přistěhovalce a domorodci o ně nejeví zájem. V posledních letech se migrační politika mění a dřívější přívětivá politika se pod tlakem migrační krize začíná zpřísňovat. Některé státy si chtějí chránit pracovní trh a při vrcholení migrační krize se (nejen) mluvilo o znovuzavedení hranic v rámci EU. Proti tomuto trendu ovšem působí dobré ekonomické výsledky napříč Evropskou unií a poměrně nízké míry nezaměstnanosti v cílových zemích, jejichž pracovní trh ekonomické migranty potřebuje a rovněž zmírnění migrační krize.

Kam migrují Češi?

Nejvíce Čechů žije u našeho východního souseda Slovenska. Může za to naše společná kultura, minulost a (téměř) neexistující jazyková bariéra. Za vyššími mzdami Češi nejčastěji míří do Německa, Velké Británie a Rakouska. Mnoho lidí v pohraničí rovněž dojíždí za prací do Rakouska a Německa (například lékaři, zedníci, dělníci a pracovníci v zemědělství).

Čtěte také:

ČR měla v přepočtu na milion obyvatel 4. nejnižší počet žádostí o azyl

Jsou mladí Češi ochotni migrovat za prací?

Kam odchází čeští lékaři?

Česká republika - cílová stanice pro Slováky, Ukrajiny i Rusy

Česká republika je cílovou stanicí převážně pro obyvatele Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Slovenští studenti jsou již neodmyslitelnou součástí českých vysokých škol a mnoho z nich se rozhodne zůstat žít v ČR. Pracovníci z Ukrajiny a Rumunska v Česku zastávají dělnické profese a můžeme se s nimi potkávat na stavbách, továrnách, v pohostinství i zdravotnictví.

Do České republiky se loni přistěhovalo 46 tisíc lidí, což je meziročně o 8 500 více. Nejvíce (10 300) bylo Ukrajinců, druzí byli Slováci (6 300), třetí největší skupina přistěhovalců byla z Ruska (2 900) a bramborovou příčku si odnášejí Vietnamci s téměř 2 200 přistěhovalci. Do zahraniční odešlo 17 700 Čechů.

Polsko dobývá Evropu

Pokud se procházíte ve všední den městem po Velké Británii či Německu, tak na stavbách uslyšíte jednu velmi známou českou nadávku, která většinou pochází z úst polského pracovníka, jenž tvoří v těchto zemích výraznou komunitu. Není divu, protože Polsko má 38 milionů obyvatel, tedy přibližně stejně jako ČR, Maďarsko a Rumunsko dohromady. V Německu tvoří Poláci třetí největší menšinu (po Turcích a Italech), ve Velké Británii tvoří Poláci po Indech druhou největší menšinu.

Ekonomická migrace byla jedním z hlavních témat Brexitu. A právě pracovníci z východní Evropy tvoří významnou část ekonomických migrantů a mnoho Britů volalo pro větší ochranu svého pracovního trhu, což jim probrexitovští politikové slibovali. A právě ochrana pracovního trhu před pracovníky z východu Evropy bývá označována za jazýček na vahách o setrvání Británie v EU.

Po výsledku referenda o Brexitu se zájem Poláků o práci v Británii zmenšil a svůj zrak upřeli na Německo, Norsko, Nizozemsko a také Českou republiku, která je pro mnohé mladé Poláky díky blízké kultuře, řeči a dobrým mzdovým podmínkám velmi atraktivní.

Poláci se moc nemnoží....

I přesto, že je Polsko tradiční katolická země, tak má jednu z nejnižších porodností v Evropě (podobně jako ČR). Ovšem díky migraci (převážně z Ukrajiny a Běloruska) má Polsko poměrně stabilní počet obyvatel-

Prchají mladí Maďaři před Orbánem?

Maďarsko je zemí, která se začíná ostrakizovat, což značná část mladých Maďarů vnímá velmi negativně. Navíc mzdy v Maďarsku nedosahují výše jiných středoevropských zemí a pokud k tomu přičteme ještě vysokou míru korupce, tak se nemůžeme divit, že mladí Maďaři zvažují odchod do ciziny. Za 30 let se snížil počet obyvatel Maďarska o přibližně 800 tisíc, což je pokles o téměř 15 %. V Maďarsku je problémem i stárnutí populace a nízká porodnost.

Počet obyvatel zemí bývalého východní bloku se tenčí...

Počet obyvatel ve sledovaných zemích bývalého východního bloku se snížil téměř o 5,5 milionu. Hlavními důvody jsou pokles porodnosti a růst emigrace. Pokud odhlédneme od celoevropského trendu, kdy je porodnost pod hranicí přirozené obnovy populace, tak právě odliv obyvatel do zemí západní Evropy je jeden z důvodů, proč v některých zemích klesá počet obyvatel. Naopak migrace do těchto zemí není příliš vysoká. Problém odlivu obyvatel se nejvíce dotýká Rumunska a Bulharska, kde je pokles obyvatelstva za posledních 30 let velmi razantní. A hlavní příčiny emigrace mladých lidí jsou v těchto zemích podobné - nízké mzdy, korupce ve společnosti a lákající životní úroveň na západě.

Česká republika má především díky migraci ze sousedního Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu o čtvrt milionu více obyvatel než před třiceti lety a také porodnost se v posledních letech zvedá. Česká republika v mnoha srovnáních vychází jako velmi hezké místo k životu a tento fakt, společně s růstem mezd a počtu pracovních míst, z ní dělá velmi atraktivní zemi pro obyvatele východní Evropy. Navíc s levnější a rychlejší dopravou po kontinentu a jazykovou vybaveností se dá očekávat, že nadále poroste mobilita Evropanů. Tu může ohrozit řada faktorů od rozpadu EU, přes migrační krizi, až po válečné konflikty v Evropě.