Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují výši úrokové sazby. Hned na úvod je proto dobré zmínit, že za své v tomto případě bere i aktuální ekonomická situace. Důležitá je také klasika, ze které v ekonomice vychází snad všechno: poměr nabídky a poptávky. Pokud budou zájemci o úvěr stále přibývat, nelze v blízké době očekávat snížení sazby. Velký vliv má na to pak i míra konkurence. Žádná banka totiž nechce mít v očích potencionálních klientů ty nejnevýhodnější nabídky ze všech. Co ale ještě hraje důležitou roli?
1. Druh půjčky
Druh daného úvěru je jedním z nejdůležitějších faktorů. Velký vliv na výši sazby má i účelovost. Sami si při hledání půjčky můžete všimnout, že neúčelová vás vyjde na víc než účelová. Nejlépe jsou na tom pak zpravidla hypotéky (1,8 – 3 %), překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření. Až poté následuje klasická spotřebitelská půjčka (4 – 9 %). Nejhůře si vedou půjčky podnikatelské. Na štíru jsou ale i ty od nebankovních společností a takové finanční produkty, u kterých nemusí žadatel dokládat příjmy.
2. Kolik si půjčujete
Částka, kterou si půjčujete, přímo ovlivňuje nastavení parametrů daného bankovního produktu. Čím více si půjčíte, tím více bude splátek, a tudíž nebude třeba vymýšlet vysokou úrokovou sazbu. Bance v mnoha dalších vyšších splátkách i přesto odvedete dostatečné množství peněz. To vše samozřejmě velice úzce souvisí i s dobou splatnosti.
Produkty, u nichž je třeba uhradit dluh co nejrychleji, mají pro změnu často odpuzující nejen úrok, ale i celé RPSN. Funguje to tak proto, aby i věřitel na půjčce něco vydělal.
zdroj: Shutterstock
3. Výše LTV u hypoték
Že čím více peněz si půjčíte, tím nižší budou procentní body úroků, u hypoték platí i neplatí. Již na začátku jsme zmínili, že hypoteční úvěry mají pravděpodobně nejnižší sazbu na trhu. Její výše je ale přitom závislá i na LTV, resp. na tom, kolik si hodláte půjčit na koupi nemovitosti v poměru k její ceně. Čím více máte naspořeno vlastních finančních prostředků, tím bude sazba nižší. Čím více vám banka půjčí, tím větší je to pro ni v tomto případě riziko.
Bohatě stačí, když si vzpomenete na jasný příklad z minulého roku. Banky přestaly sjednávat hypotéky s LTV 100 % a úroky začaly postupně klesat, dokud nebyly rekordně nízké. Je zde ale nutné dodat, že se jednalo i o marketingový tah bank, které se bály, že přijdou o potencionální zákazníky.
4. Bonita klienta
Když má bankovní nebo finanční poradce za úkol prověřit bonitu klienta, jednoduše řečeno tento proces znamená, že bude zjišťovat, zdali je schopen dostát svým peněžitým závazkům. Bonita je tedy schopnost splácet. Zde je pak nejdůležitější především stálá práce žadatele, dostatečný příjem a nulová zadluženost. Tu si banka (ale i nebankovní společnost) ověřuje pomocí registrů dlužníků a neplatičů, do kterých má přístup.
V bonitě dále hraje svou roli i typ povolání a pracovního úvazku – doktorovi se žádost o půjčku schválí podstatně jednodušeji než řemeslníkovi, který pracuje na živnostenský list. Pokud je ale klient dostatečně důvěryhodný a není u něj shledán jediný důvod, proč by nemohl v blízké době splácet, promítne se to pozitivně i na výši úroku.
Jak si snížit úrokovou sazbu?
To, jak dlouho se vám nezmění úrok, si nastavíte již při sjednávání smlouvy. Období, které určuje, jak dlouho bude úrok neměnný, se všeobecně nazývá doba fixace. Její délka je volitelná. Např. u hypoteční banky si můžete vybrat fixaci na 1 rok, ale klidně i na 30 let. Češi pak nejčastěji fixují úrok na 3 – 5 let. Výhodou je, že se po tuto dobu nijak nezmění, nevýhodou pak to, že někde jej můžou mít podstatně nižší. Anebo dokonce vyšší.
Snížit si sazbu odchodem k bance, která nabízí lepší podmínky, můžete až po skončení tohoto období. Tzv. refinancování se vyplatí, když vám stávající banka nabídne vyšší úrok než ty, které se aktuálně pohybují na trhu s finančními produkty.
Snižovat pak ještě můžete konsolidací. Pokud máte více půjček, lze je sloučit do jedné, čímž si prodloužíte dobu splatnosti a procenta navíc půjdou dolů.
Na co se dívat při výběru půjčky?
Úrok není jediným měřítkem úvěru, který byste měli brát v úvahu. Podstatně důležitější je RPSN, neboli roční procentní sazba nákladů. Ta totiž vyjadřuje, kolik na půjčce reálně přeplatíte. Zahrnuty by do ní měly být veškeré výdaje, které zaplatíte ještě navíc mimo úrok. Mezi ty patří poplatky za uzavření smlouvy, vedení účtu, správu, převody peněz anebo třeba za pojištění proti neschopnosti splácet. Je tedy mnohem logičtější vybírat půjčku podle nízkého RPSN, než za každou cenu toužit po nejnižším úroku.
Čtěte také: