Stostránkový dokument počítá v příštích pěti letech s trvalým růstem nad dvěma procenty ročně. To je v souladu s odhady zahraničních věřitelů Řecka. Cílem je získat nové investice kolem 11 miliard eur (284 miliard Kč). Za hlavní nositele růstu považuje program cestovní ruch, lodní přepravu, energetiku, zemědělství a produkci potravin, dopravu a farmaceutický průmysl, a také služby a podporu inovativního podnikání.
Ekonomické reformy by měly nadále pokračovat, podložené \"klíčovými ukazateli výkonnosti a průběžným důsledným sledováním\", uvádí se v textu připraveném odborníky řeckého ministerstva financí. To naznačuje, že Řecko očekává, že zůstane nadále pod pečlivým dohledem svých věřitelů, Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, upozornil list Financial Times (FT).
Opozice kritizuje program růstu, který je podle ní pouze seznamem přání bez dalších podrobností o tom, jak tohoto růstu bude dosaženo. \"Nejsou o tom žádná slova,\" řekl podle agentury DPA prezident konzervativní strany Nová demokracie Kyriakos Mitsotakis.
Vládní plán navrhuje zmírnění přísné mzdové politiky zavedené za dobu osmi let záchranné pomoci. Poznamenává, že je čas přezkoumat zvýšení minimální mzdy. Navrhuje také modernizaci systému sociálního zabezpečení, který by poskytl větší výhody zranitelným skupinám po prudkých škrtech penzí a výdajů za zdravotní péči od roku 2010.
Od roku 2010 obdrželo Řecko záchranné úvěry v celkovém objemu 260 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Poslední úvěrový program ve výši 86 miliard eur skončí letos v srpnu. Atény doufají, že se jim do té doby podaří získat potřebnou důvěru na finančních trzích, aby si Řecko mohlo samo obstarat potřebné peníze.
Předložený plán však zřejmě zaostává za očekáváním Bruselu, přestože věřitelé sami vyzvali Řecko, aby vytvořilo vlastní plán budoucího růstu. \"Je to vnímáno jako neúplný přístup a postrádáme čísla,\" řekl FT jeden z úředníků.