Jak si v ČR mohou spořit důchodci

Senioři v Česku často nemají financí nazbyt, řada z nich ale přesto umí nějakou tu korunu ušetřit. Investovaná tisícovka či dvě měsíčně jim pak může přinést poměrně zajímavé zhodnocení. Ročně si mohou díky stavebnímu spoření či penzijnímu připojištění přijít i na několik tisíc korun. Většina z nich patří zpravidla k těm konzervativnějším investorům. Stavební spoření a penzijní připojištění pro ně mají oproti jiným formám investic jednu velkou výhodu. Tou je poměrně štědrý státní příspěvek, který obdrží všichni, co splní stanovené podmínky.

1. Penzijní připojištění

Penzijní připojištění spadá do III. důchodového pilíře. Tomu, kdo se do něj rozhodne vstoupit, náleží příspěvek od státu. „Maximální státní příspěvek je 230 korun měsíčně, přičemž příspěvek ve výši 90 korun dostane každý, kdo vkládá alespoň 300 korun. Dalších dvacet procent pak dostane ze všech vkladů nad zmíněnými 300 korunami. Pro maximální využití příspěvku je tedy nutné spořit alespoň tisíc korun měsíčně,“ říká Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko. Ročně tak lze díky penzijnímu připojištění získat od státu až 2 760 korun.

Státní příspěvek však není jediná výhoda penzijního připojištění. Řada seniorů si totiž k penzi přivydělává a doplňkové spoření může využít i v každoročním zúčtování daně z příjmu. Maximální částka, o níž lze za rok 2018 snížit daňový základ, činí 24 000 korun. Tuto možnost plně využijí ti, kteří měsíčně spoří 3 000 korun.

2. Stavební spoření

Podobně jako u penzijního připojištění mají i v případě stavebního spoření investoři možnost dosáhnout na státní příspěvek. „Ten činí deset procent z uložené částky ročně, maximálně však 2 000 korun. Pro získání plné podpory je tedy nutné naspořit alespoň 20 000 korun za rok, což odpovídá necelým 1 700 korun měsíčně,“ popisuje Zbyněk Kočiš s tím, že zajímavý je i roční úrok, jenž je díky státní podpoře reálně kolem tří procent. Důležité je ale navíc ještě zmínit, že i kdybyste během let dokázali naspořit mnohem víc než zmíněných 20 000 Kč, státní podpora nikdy nebude vyšší než 2000 Kč. Reálný roční úrok tak stále klesá a během posledních let se stavební spoření příliš nevyplatí.

zdroj: Shuttestock

Nevýhodou stavebního spoření může být pro některé zájemce na druhou stranu nutnost vybrat vložené finance nejdříve po šesti letech. V případě dřívějšího ukončení totiž investor přijde o státní příspěvek a většinou se nevyhne ani pokutě za předčasné vypovězení smlouvy. Počítat je také nutné s pravidelnými poplatky za vedení účtu, ty se aktuálně pohybují v rozmezí 300 – 400 Kč ročně.

Podobně jako u penzijního spoření si lze i stavebko odečíst v březnu z daní. Platí zde také stejná částka pro snížení daňového základu, tedy opět 24 000 Kč za rok.

3. Spořicí účet

Spořicí účet je ideální věc, pokud si peníze chcete někam odkládat, ale neočekáváte žádné výrazné zhodnocení. To ani s tímto typem spoření nelze předpokládat, neboť pokud se nabízený úrok vyhoupne alespoň k 1 %, jedná se o jednu z nejvýhodnějších nabídek na trhu. Jestliže budeme realisti, banka vám navíc při spoření cca 1500 Kč měsíčně připíše méně než 10 korun k dobru.

Na druhou stranu je ale také třeba zmínit několik výhod. Vedení i zřízení v naprosté většině případů bývá na rozdíl od stavebního spoření úplně zdarma. Peníze jsou vám navíc kdykoliv k dispozici, není zde žádná lhůta, která by je držela na účtu.

zdroj: Shutterstock

4. Terminovaný vklad

Plno lidem přijdou terminované vklady výhodnější než spořicí účty, a to především kvůli úroku, který se zde běžně vyšplhá až k 3 %. Stejně jako v předchozím případě zde ale s dobrým zhodnocením nepočítejte, pokud tedy nehodláte uložit miliony. Tímto se pak dostáváme i k hlavnímu rozdílu, kterým se liší od spořicího účtu.

Na terminovaný vklad se neposílají peníze pravidelně. Vkládá se na něj určitý finanční obnos, který se pro nás na příštích několik let ,,zablokuje“ . Na peníze, které se budou zhodnocovat, klienti po předem sjednané době (nejčastěji 6 let) nesmějí ani sáhnout, což je nevýhoda zvláště v případě, pokud se dostanete do finanční tísně. Dalším nešvarem je zde také minimální vklad. Ten někde může být 100 Kč, jinde ale třeba i 100 000 Kč.

Jak již bylo naznačeno, na vklad se hodí spíše větší částky. Ty nižší (i v řádech tisíců) se nikdy nezhodnotí. Pouze usnou na vavřínech. Úroky si zde navíc stejně jako u spořicího účtu nelze odečíst z daní.

Zdroj: Poutko, Lesensky.cz