Novela na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní. Ministerstvo financí šlo ale při přípravě nad rámec směrnice a navrhlo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Již ve Sněmovně to vyvolalo značnou kritiku pravicových stran.
Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat údaje vyplývající zákona proti praní špinavých peněz jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní.
Senát v dubnu předlohu zamítl. Odpůrci novely z řad senátorů přitom poukazovali na to, že jde nad rámec evropské směrnic a mluvili také o nabourání práva na soukromí a o nebezpečí zneužívání informací. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s jejich argumenty nesouhlasila. Sněmovna však minulý týden senátní veto přehlasovala.
Sněmovna z návrhu vládní novely vyřadila už dřív povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se nemají vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství bude o informace žádat prostřednictvím příslušné profesní komory. Finanční správa bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.
Novela už při projednávání ve Sněmovně vzbudila pozornost kvůli návrhu Pirátů, kteří požadovali, aby také notáři, advokáti či třeba daňoví poradci museli poskytovat zmíněné údaje i pro tuzemskou správu daní. Sporný návrh Pirátů poslanci v závěrečném hlasování zamítli. Kritizovala ho nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory.