5 příkladů, kdy musíte platit sociální pojištění, aniž byste to tušili

Poměrně snadno se vám může stát, že na konci roku zjistíte, že musíte zaplatit sociální pojištění, aniž byste to tušili, protože člověk ve změti pravidel regulujících pracovní trh a podnikání snadno něco přehlédne. My se podíváme na pár příkladů, kdy se vám to může stát:

• Podnikající student
• Pracující důchodce
• Pracující na rodičovské dovolené
• Student nad 26 let
• Podnikatel s nulovými příjmy

Také se vám nad složitostí daňového, sociálního a zdravotního systému ježí vlasy hrůzou?

Zdroj: Shutterstock

Student - podnikatel

Pan Rys je studentem kombinované formy studia na vysoké škole. Pan Rys má 23 let a začal podnikat jako programátor - OSVČ od 3. ledna 2017 a jeho příjmy v roce 2017 činily 250 000 Kč. Pan Rys tedy musí být nahlášen na své okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a do konce dubna tohoto roku musel podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ, ze kterého vyplynulo, že bude muset odvést sociální pojištění, protože jeho zisk činil 100 000 Kč (uplatňoval si výdaje paušálně ve výši 60 %), což přesahuje hranici 62 261 Kč, kdy si student nemusí platit sociální pojištění. Pan Rys tedy musí uhradit sociální pojištění za 12 měsíců v roce 2017 a to ve výši 24 732 Kč (minimální zálohy 2061 Kč * 12 měsíců) a začít si platit zálohové pojistné ve výši 2 189 Kč za měsíc.

Dodejme, že pokud čistý roční zisk studenta pod 26 let v roce 2018 nepřesáhne 67 757 Kč, tak nemusí platit sociální pojištění. Nicméně stále je zde možnost platit sociální pojištění dobrovolně, ale to volí pouze menšina lidí, protože spoření, penzijko či investice je ve většině případů výhodnější forma spoření na důchod.

Pracující důchodce a sociální pojištění

Pan Vlk je starobní důchodce, který brigádně chodí pracovat do dílny svého syna na dohodu o provedení práce. Syn mu dává 150 Kč na hodinu a měsíčně pan Vlk odpracuje přibližně 20 hodin práce. V březnu synovi vypadl zaměstnanec a pan Vlk musel odpracovat 70 hodin práce, za které měl dostat 10 500 Kč. Syn pana Vlka si ale byl vědom, že pokud výše odměny přesáhne 10 000 Kč, tak bude muset odvádět zdravotní a sociální. Proto mu v tomto měsíci dá rovných 10 000 Kč a příští měsíc mu 500 Kč přidá, a tím se oba vyhnou povinnosti odvádět za pana Vlka staršího sociální pojištění.

U DPP záleží na výši hrubé mzdy a na podpisu prohlášení k dani. Jak již bylo uvedeno v příkladu, pokud hrubá mzda přesáhne 10 000 Kč, tak zaměstnanec i zaměstnavatel musí odvádět sociální a zdravotní. Podepsání prohlášení k dani má rovněž vliv na čistou mzdu, protože pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, tak si nemůže uplatňovat slevy na dani.

• Jak se může měnit čistá mzda u DPP v závislosti na její výši a podepsání k dani se sami můžete přesvědčit.

Dohoda o pracovní činnosti a sociální pojištění

Paní Medvědová je na rodičovské dovolené. Dále si přivydělává jako účetní za 2 400 Kč měsíčně. Pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kterou má uzavřenou se dvěma firmami (každá z nich vyplácí odměnu 1 200 Kč). Jak to bude se sociálním pojištění?

Pokud odměna (v součtu všech zaměstnavatelů) bude 2 500 Kč a vyšší, tak je nutné odvést sociální pojištění. Vypočítejte si, jak bude vypadat čistá mzda při odměně 2 500 Kč při dohodě o pracovní činnosti. Nicméně paní Medvědová se nemusí bát, že by za ni nikdo neplatil sociální pojištění. Doba rodičovské dovolené se považuje za náhradní dobu důchodového pojištění, a dokud nemá zdanitelné příjmy, tak sociální pojištění není povinná platit. Zdravotní pojištění platí za paní Medvědovou na rodičovské dovolené stát.

Student nad 26 let

Slečna Kočková je studentem prezenční formy na vysoké škole a v červenci ji bude 26 let. Nemá žádné příjmy. Jak to bude se sociálním pojištěním?

Slečna Kočková si platit sociální pojištění nemusí do té doby, než bude mít zdanitelné příjmy. Kdyby měla například příjmy z podnikání, tak by si musela zaplatit pojistné za 5 měsíců (srpen až prosinec) a to ve výši 10 945 Kč (5x 2 189 Kč)  a dále by platila minimální zálohové pojistné. Je nutné podotknout, že slečna Kočková si musí platit zdravotní pojištění, za studenty sice zdravotní pojištění platí stát, ale pouze do 26 let (28 let v případě doktorského studia).

Začínající podnikatel s nulovými příjmy

Paní Lasičková si v říjnu 2017 zřídila živnostenský list. Jedná se o její hlavní činnost. Do konce roku ovšem neměla žádné výdaje ani příjmy. Jaké má povinnosti?

Při začátku podnikání se paní Lasičková se musela zaregistrovat u své zdravotní pojišťovny i místní Okresní správy sociálního zabezpečení. Po konci roku musí podat daňové přiznání. V jejím případě bude stačit Čestné prohlášení o nulových příjmech. Nicméně paní Lasičková musí také vyplnit Přehled o příjmech a výdajích a to pro svoji zdravotní pojišťovnu i OSSZ. Dále je nutné odvézt sociální pojištění za 3 měsíce, alespoň v minimální výši 6 183 Kč, to by měla správně odvádět už od okamžiku nahlášení zahájení hlavní činnosti jako OSVČ na OSSZ.

Český daňový systém je poměrně složitý a je nutné si spoustu věcí ohlídat. Nestačí si vše vyplnit na jedné stránce online, ale minimálně musíte navštívit 3 instituce (či jejich webové stránky) a vyplnit do nich vesměs stejné parametry. O digitalizaci a eGovernmentu se zatím spíše pouze mluví a přitom příkladů efektivní fungování v Evropě je dost a dost. Stačí se podívat na Estonsko, kde se snaží služby státu, co nejvíce zpříjemnit a zdigitalizovat. Na podání daňového přiznání, sociálního zabezpečení i zdravotního pojištění zde stačí pár kliků a tyto mnohdy nepříjemné a otravné věci máte zvládnuté za pár minut. Pokud vám něco není jisté, tak se informujte na OSSZ, finančním úřadu či zdravotní pojišťovně, kde by vám měli umět poradit.