Loni jsme spotřebovali více elektřiny. Při výrobě se činily jaderné i větrné elektrárny

Čísla za rok 2017, která zveřejnil Energetický regulační úřad, ukazují, že se energetice dařilo. Loni jsme v České republice spotřebovali 73,8 tetrawatthodin elektřiny, což je o 1,9 % více než v roce 2016. Je to také nejvíce od roku 1981, od kdy má regulátor k dispozici údaje. „Téměř dvouprocentní nárůst ve spotřebě odráží především vývoj ekonomiky,“ říká Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.

Podobného názoru je i analytik Jiří Gavor. „Průmyslová spotřeba elektřiny je téměř lineárně úměrná růstu ekonomiky, a tak není divu, že v současných dobrých časech spotřeba roste. Dobré časy mají i domácnosti, takže pokračuje dohánění západoevropského standardu ve vybavení spotřebiči. Tento trend přebíjí fakt, že nové spotřebiče jsou úspornější. Proto očekávám růst celkové spotřeby elektřiny i v tomto roce,“ dodává.

Po čtyřech letech přestala klesat výroba elektřiny. Její produkce meziročně narostla o 3,7 tetrawatthodiny, což je o 4,5 % více než v roce 2016. I tato skutečnost sehrává podstatnou roli v aktuálním vývoji v elektroenergetice. „Důležité je, že se zastavil pokles ve výrobě elektrické energie patrný v předchozích letech,“ konstatuje Petr Kusý.

Narostla i spotřeba plynu

Vedle elektřiny jsme loni spotřebovali i více plynu, konkrétně 8,53 miliardy kubíků. Do Česka bylo dovezeno 35 miliard kubíků zemního plynu, přičemž 99 % se k nám fyzicky dostalo přes sousední Německo.

„Za rostoucí spotřebou zemního plynu jsou dva faktory. Jistě ji ovlivnil chladnější průběh počasí, ale také to, že zemní plyn byl více využívaný pro výrobu elektrické energie. Loni se výroba elektřiny podílela na spotřebě plynu víc než 6 %,“ vysvětluje Petr Kusý.

(foto: Shutterstock)

Elektřina z jádra i obnovitelných zdrojů

K nárůstu produkce elektřiny přispěly nejvíce jaderné zdroje, které loni vyrobily o 17,6 % více elektřiny než v předchozím roce. Největší propad naopak zaznamenaly černouhelné elektrárny, v nichž výroba poklesla o 22 %. Výroba elektřiny z hnědého uhlí oproti roku 2016 vzrostla o 2,1 %.

Obnovitelné zdroje se loni na celkové výrobě elektřiny podílely 11 %, přičemž největší nárůst zaznamenaly větrné elektrárny – zde narostla jak výroba elektřiny (o téměř 19 %), tak instalovaný výkon (o více než 9 %). Výroba elektřiny ze slunečních zdrojů se rovněž navýšila, a to o téměř 3 %, ačkoli instalovaný výkon se skoro nezměnil.

Zajímavý je i podíl obnovitelných zdrojů v teplárenství. „Ať už šlo o biomasu, bioplyn nebo jiné, dodaly 14 % z celkového objemu tepla. Obnovitelné zdroje tak zdaleka nemají místo jen ve výrobě elektřiny,“ uvádí Petr Kusý. Loni se v České republice vyrobilo téměř 170 PJ tepla. I přes nárůst zelené elektřiny se nejvíce teplárenské energie vyrobilo především z hnědého uhlí a zemního plynu.

Budoucnost zelené energie

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie by mohl nadále růst. Klíčem k rozvoji obnovitelných zdrojů by má být takzvaný Zimní energetický balíček EU, jenž má členským zemím pomoci s přechodem na zelenou energetiku.

Česká republika bude v Evropské komisi hájit vyšší cíl pro podíl z obnovitelných zdrojů, a to nezávazných 30 %. Potvrdil to Petr Binhack ze Stálého zastoupení ČR při Evropské unii. „Česká republika může během příštího desetiletí navýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů na 24 až 26 % na hrubé spotřebě energie,“ dodává Veronika Hamáčková ze Solární asociace.

• Co je to dotace na dešťovku?
• Dešťovka - dotace pro zahrádkáře