Vláda schválila změny EET, snížila DPH u některých služeb

Novela zákona by se týkala podnikatelů, kteří nejsou plátcem DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a jejichž výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nepřesáhne za posledních 12 kalendářních měsíců 200.000 korun. Podnikatel bude moci vystavovat pouze papírové účtenky poskytnuté ministerstvem, bude muset mít v provozovně vystavené oznámení o zvláštním režimu EET a čtvrtletně bude posílat Finanční správě údaje o tržbách. Nebude ale muset žádat o autentizační údaje k EET.

Někteří podnikatelé návrh považují za změnu \"na oko\", která nemá vůbec za cíl zjednodušit podnikatelské prostředí. Další ho vítají s tím, že podpoří podnikání nejmenších živnostníků. Asociace malých a středních podniků i Hospodářská komora požadují zvýšení limitu pro evidování tržeb offline až na 750.000 korun ročně.

Sedm desítek poslanců z pětice sněmovních stran navrhovalo, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Pro zamítnutí ale dnes hlasovalo 98 poslanců z klubů ANO, KSČM a ČSSD, a zákon tak neprošel. S návrhem nesouhlasila vláda, podle ní mimo jiné příliš omezoval okruh povinných osob, které evidenci podléhají.

Zastánci návrhu uváděli, že pomůže hlavně nejmenším podnikatelům. Předkladatelé argumentovali tím, že podoba zákona o EET není ani po loňském zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména nejmenší podnikatele.

Návrh novely, který dnes schválila vláda, však na rozhodnutí ÚS reaguje.

Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný \"náběh\" třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách. Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nevztahuje na platby kartou. Rovněž nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.

Vládní návrh zákona upravuje také sazby DPH. Do desetiprocentní sazby by podle ní nově spadaly třeba stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné, prodej řezaných květin nebo točené (sudové) pivo podávané jako stravovací služba.

Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové ale snížením DPH pivo nejspíš v restauracích nezlevní, stejný názor má i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Opatření by ale prý mohlo pomoci zhruba polovině hospod v ČR, tedy asi 20.000 malých restauračních podniků, které neprodávají teplé jídlo a jejich příjem je z větší části závislý na prodeji piva. Zároveň pomůže i těm, jež teplé jídlo prodávají a tržby z piva u nich tvoří zhruba 25 procent.

Voda by ale po snížení DPH zlevnit měla. Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oldřicha Vlasáka je to u větších vodohospodářských společností pravděpodobnější. Bude však záležet na tom, zda se obce nerozhodnou na základě výměru ministerstva financí po snížení daně pro větší investice do fondu obnovy. Ředitel Veolie ČR Martin Bernard míní, že se po snížení daně sníží vodné a stočné okamžitě.