NKÚ se zaměřil na podporu, kterou Česko získalo v letech 2009 až 2014. \"Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje,\" zjistil NKÚ. Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu Kč.
Peníze z finančních mechanismů EHP a Norska putovaly do řady oblastí a rozdělovaly se v rámci 15 tematicky zaměřených programů. \"V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy,\" konstatoval NKÚ. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla podle úřadu složitá.
Více než 60 procent z připravených peněz se přitom rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt, uvádí NKÚ. I takové programy však bylo třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací.
NKÚ se zaměřil také na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. \"Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět,\" tvrdí NKÚ. Stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl \'spravedlivější a účinnější soudní systém\' a podobně. \"Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné,\" kritizuje NKÚ.
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do EHP. V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo do Česka celkem asi šest miliard korun.