Čerpání dotací z norských fondů je podle NKÚ zbytečně složité

18.06.2018 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 18. června (ČTK) - Za zbytečně složitý a administrativně náročný považuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) systém, kterým jsou v Česku rozdělovány peníze z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Přesto se podle dnes zveřejněného zjištění kontrolorů podařilo Česku vyčerpat přes 90 procent peněz. Systém spojený s rozdělováním peněz má na starosti ministerstvo financí. Jeho vyjádření ČTK zjišťuje.

NKÚ se zaměřil na podporu, kterou Česko získalo v letech 2009 až 2014. \"Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje,\" zjistil NKÚ. Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu Kč.

Peníze z finančních mechanismů EHP a Norska putovaly do řady oblastí a rozdělovaly se v rámci 15 tematicky zaměřených programů. \"V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy,\" konstatoval NKÚ. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla podle úřadu složitá.

Více než 60 procent z připravených peněz se přitom rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt, uvádí NKÚ. I takové programy však bylo třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací.

NKÚ se zaměřil také na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. \"Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět,\" tvrdí NKÚ. Stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl \'spravedlivější a účinnější soudní systém\' a podobně. \"Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné,\" kritizuje NKÚ.

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do EHP. V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo do Česka celkem asi šest miliard korun.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK