Bisnode: Výsledky hospodaření za 2017 nezveřejnilo 90 pct firem

Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin bude 31. července 2018. I když tak firma neučiní, zpravidla to je bez postihu. Soudy tuto zákonnou povinnost podle Bisnode systematicky nevymáhají. Mohou ale firmu vyzvat k doplnění na základě požadavku třetí strany.

"Stát se doposud nezabýval efektivním a systematickým vynucováním povinnosti firem zakládat účetní dokumenty do sbírky listin, čehož podnikatelé v masivním měřítku využívali a dlouhodobě se plnění informační povinnosti záměrně vyhýbali," komentoval výsledky ředitel Bisnode Jiří Skopový.

To by ale podle něj mohl změnit vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích. "Zřejmě v důsledku projednávané novely zákona o obchodních korporacích v posledních týdnech sledujeme masivní nárůst nově zveřejněných finančních výkazů ve sbírce listin, a to i za několik let zpětně. Za poslední čtyři měsíce podíl firem, které nezveřejnily finanční výkazy za rok 2016, klesl o 4,4procentního bodu na 64,77 procenta. Situace je ale stále velmi tristní, protože vytváří nerovné podmínky pro podnikání a paradoxně škodí poctivým podnikatelům, kteří své zákonné povinnosti plní," dodal.

Na nezveřejňování hospodářských výsledů dlouhodobě poukazují odborné asociace a komory, analytici i podnikatelé. "Zákazníci i obchodní partneři by měli znát reálný stav firmy, u které investují nebo s ní obchodují. Když to některé firmy nedělají, narušují trh a lžou lidem. Pro rozhodování u investic je důležitá objektivita informací. Pokud to nedělá konkurence, je porušena základní podmínka pro férové podnikání Jen ziskové a kapitálově silně společnosti jsou schopny zhodnotit investice," řekl ČTK předseda představenstva investiční firmy Golden Gate CZ Vladimír Brůna. Na trhu s investicemi do drahých kovů jsou podle něj tři firmy, které svá data zveřejňují, zbytek nikoli.

Stěžují si také další firmy působící ve finančním sektoru. "Zejména u regulovaných subjektů, které spravují finance nebo pracují s veřejnými prostředky, musí být zveřejňování maxima informací o hospodaření. Pomáhá to průhlednosti finančního trhu a prokazuje to důvěryhodnost firem," dodal předseda správní rady investičního fondu Arete Invest Lubor Svoboda.

Rovněž Nadační fond proti korupci dlouhodobě sleduje dodržování informační povinnosti, respektive upozorňuje na její nedodržování. "Podali jsme mnoho podnětů k soudům, které následně zjednaly nápravu. Vzhledem k tomu, že se toto týká často i společností, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, může docházet k 'odklánění' nemalých veřejných peněz. Proto je nezbytné, aby se firmy, které tuto povinnost nedodržují, respektive ji dodržují jen naoko, nemohly účastnit veřejných zakázek a zabránilo se tak možnému korupčnímu jednání," upozornil ředitel fondu Karel Škácha.

Návrh novely také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a není-li zároveň možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin. Od tohoto kroku si stát slibuje, že se obchodní rejstřík očistí o "spící" firmy, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity, podotkl Škácha.

Podle interní metodiky Bisnode je v ČR 102.400 "spících" firem, což je zhruba pětina z celkového počtu registrovaných společností. Účetní závěrku za poslední dva roky 2016 a 2015 nepublikovalo téměř 233.000 společností, zatímco ani jednou v období 2011 až 2016 účetní dokumenty do sbírky listin nevložilo přes 124.000 firem.

Podíl firem, které v letech 2013 až 2017 nesplnily informační povinnost (v procentech):

Zdroj: Bisnode (data k 10. 6. 2018)

fd rot mha