Rozdílný výpočet sociálního a zdravotního pojištění v příkladech

Výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění je většinou shodný, neboť se obě platby počítají zpravidla ze stejné částky příslušným procentem. Není tomu tak ale vždy, jak si ukážeme na praktických příkladech.

• Standardně je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění z jeho hrubé mzdy. Zaměstnavatel dále platí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění.
• OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu a na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Vždy musí být při hlavní činnosti dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ za celý rok 2018 u sociálního pojištění je 89 940 Kč a u zdravotního pojištění potom 179 874 Kč.

Nízké příjmy: kdy se platí sociální a kdy zdravotní pojištění

Paní Veselá pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 10 000 Kč. Pokud není zaměstnanec současně státním pojištěncem pro účely placení zdravotního pojištění (např. penzistou, studentem), tak musí zdravotní pojišťovna v roce 2018 vždy obdržet alespoň částku 1 647 Kč, přičemž zaměstnavatel vždy platí 9 % a dopočet do minima je sražen navíc zaměstnanci. Sociální pojištění se platí vždy ze skutečné hrubé mzdy, paní Veselé je na sociálním pojištění sraženo 650 Kč (10 000 Kč x 6,5 %). Na zdravotním pojištění je však paní Veselé sraženo 747 Kč (1 647 Kč – (10 000 Kč x 9 %).

Vysoké příjmy: sociální pojištění má strop

Paní Straková bude mít za rok 2018 hrubou mzdu ve výši 2 000 000 Kč. Zdravotní pojištění se bude počítat z celé hrubé mzdy. Pro platbu zdravotního pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ. Sociální pojištění se však platí pouze do stropu, který v roce 2018 činí 1 438 992 Kč. Naposledy se zaplatí sociální pojištění za měsíc, kdy bylo stropu dosaženo. V následujících měsících se nebude z hrubé mzdy sociální pojištění platit. Sociální pojištění následně nebude za paní Strakovou platit ani její zaměstnavatel.

(foto: Shutterstock)

Vedlejší činnost: jaké platit zálohy?

Pan Procházka je zaměstnanec a přivydělává si vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk za rok 2018 bude 63 000 Kč. Když je při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do limitu, tak se sociální pojištění neplatí. Za celý kalendářní rok 2018 je limitem částka 71 950 Kč. Pan Procházka nebude tedy ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění platit. Zdravotní pojištění se však platí vždy, i při nízkém hrubém zisku. Na zdravotním pojištění zaplatí pan Procházka ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti 4 253 Kč (63 000 Kč x 50 % x 13,5 %).

Nevyřešený pojistný vztah

Paní Zelená si přivydělává pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Protože hrubá odměna z dohody o provedení práce nepřesahuje 10 000 Kč, tak není ani z jedné odměny odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Neplacení sociální pojištění pro paní Zelenou znamená, že si jí dané období nehodnotí pro důchodové účely. Řešením může být účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Zdravotní pojištění si však musí paní Zelená sama platit, neboť je v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů, protože se neplatí ze zaměstnání zdravotní pojištění, tak není vedena jako zaměstnanec. Měsíčně si musí paní Zelená během roku 2018 sama platit zdravotní pojištění v částce 1 647 Kč.

• Kdy vás nízký důchod zklame?
• Jak vysoký důchod můžete mít při nízkých příjmech