Volnější nakládání s penězi z EU by podle analytiků prospělo

Babiš dnes řekl, že návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu nepřijatelný. \"Je nedokonalý stejně jako ten na současné období,\" uvedl. Evropa podle něj Česku nadiktovala na léta 2014 až 2020 programy, kde je velká část peněz vyčleněna na sociální oblast, ale ty se nedaří vyčerpat.

\"Vyjádření premiéra Babiše je svým vyzněním možná příliš rezolutní, ale v zásadě správné. ČR a ostatně i další členské země EU by jednak měly mít vyšší míru volnosti v nakládání s evropskými penězi a jednak také by měl samotný rozpočet EU více reflektovat priority zemí, jako je právě ČR, jejichž národohospodářská struktura a potřeby jsou mnohdy dosti odlišné těch v zemích typu Francie, Itálie nebo i Německa,\" uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Lepší přerozdělování peněz by tak podle něj výrazněji přispělo k ekonomickému růstu jednotlivých zemí i celé EU.

\"Přerozdělování peněz formou dotací je v principu nedokonalým nástrojem a toto platí dvojnásobně, pokud jde o peníze, které se mají čerpat po dobu řady let,\" uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Za důležité ale považuje, že Babiš nezpochybnil celkový objem peněz, které má Česko dostat.

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Při započtení inflace by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur. Celkově chce EK v rozpočtu posílit výdaje na správu hranic, bezpečnost, obranu, investice do výzkumu a inovací, vzdělávání nebo digitální ekonomiky.

\"Mám ovšem pochybnost, zda je nejlepší vyjednávací taktikou vůči partnerům v EU označovat současný návrh rozpočtu ultimativně jako nepřijatelný,\" uvedl dále Sobíšek. Dodal, že Česko za poslední dobu relativně zbohatlo a navíc nemusí řešit problémy, s nimiž se potýkají země na vnější hranici EU.

Slovenský vicepremiér pro investice a informatizaci Richard Raši uvedl, že Slovensko bude během svého nadcházejícího předsednictví visegrádské čtyřky, do které patří i Česká republika, Maďarsko a Polsko, prosazovat schválení víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 v co možná nejbližším termínu i za cenu ústupků členských zemí. Důvodem je mimo jiné blížící se termín eurovoleb, které by mohly schválení rozpočtu oddálit.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že rozpočet EU je v relaci k národním rozpočtům poměrně malý. \"Ale pro země střední a východní Evropy, které jsou čistým příjemcem, ovšem prostředky z rozpočtu EU představují velmi důležitý zdroj financování investic. Je proto logické, že když mají přijít o část těchto peněz, budou nespokojené. Pokud ovšem Evropská komise změní priority rozpočtu EU a najde pro to podporu u členských zemí, nezbude, než se přizpůsobit. Rozpočet EU je nedokonalý, to je pravda, ale v úplně jiných ohledech, než si myslí premiér,\" dodal.