Vyslaní pracovníci jsou zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU za účelem dočasného výkonu práce. Vyslání nebude moci trvat déle než 12 měsíců, s možností prodloužení o dalších šest měsíců. Komise původně navrhovala 24 měsíců. Po překročení maximální lhůty se na vyslaného zaměstnance bude pohlížet jako na domácího.
Na změnách směrnice o pravidlech vysílání, především pokud jde o platové podmínky, trvala hlavně Francie. Deklarovaným cílem novely je zajistit spravedlivé mzdy a rovné podmínky pro vysílající i místní společnosti v hostitelské zemi při zachování volného pohybu služeb.
\"My bychom rádi, aby si jádro členských zemí vzpomnělo na sliby, které dávaly při přijímání směrnice a při snaze o větší konsensus,\" poznamenal po schůzce náměstek českého ministra práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Česko a další země ze středu a východu EU žádaly, aby byla otázka dopravy a dopravních společností řešena speciální právní úpravou a ČR nyní žádá, aby se o této normě v příslušných pracovních skupinách a mezi ministry dopravy skutečně jednalo.
Slovenský ministr práce Ján Richter na okraj jednání uvedl, že ČR a Slovensko dnes znovu ostatním zemím v této souvislosti připomněly jejich politický příslib. \"Věřili jsme tomu, že se otázka vyjasní. Ale problém je v tom, že už jsou země, které toto opatření vyžadují. Tedy včetně minimální mzdy i pro tranzitní dopravu, bez ohledu na to, že směrnice v téhle části není dokončená,\" podotkl.
Evropský parlament o směrnici hlasoval na konci května. Nová pravidla budou muset země převést do svého práva do poloviny roku 2020.