Už ve čtvrtek večer se Schillerová zúčastnila jednání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. Na schůzku v rozšířeném formátu právě k budoucím možným reformám měnové unie byla už poněkolikáté přizvána spolu s ministry z dalších zemí, které společnou evropskou měnou neplatí.
\"Diskuse byla velice zajímavá. Já vítám, že jsme byli přizváni i jako nečlenové eurozóny,\" poznamenala dnes Schillerová. Pohledy jednotlivých zemí na francouzko-německé nápady prezentované počátkem týdne byly podle ní velice pestré a rozdílné.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý přišli kromě jiného s myšlenkou rozpočetu eurozóny určeného především pro investice. Berlín tak přinejmenším částečně vyšel vstříc nápadům, o kterých se francouzský prezident Macron už v minulosti několikrát zmiňoval. Když v květnu svou představu prohloubení eurozóny nabídla Evropská komise, samostatný rozpočet pro země se společnou měnou její plán neobsahoval.
Francouzsko-německý záměr ale zatím v detailech neznají ani sami ministři financí eurozóny. Není například zřejmé, zda by tento investiční rozpočet byl součástí příštího víceletého rozpočtového rámce EU či zda by stál mimo něj.
Podle Schillerové by podobné provázání bylo rozhodně nutné, jak ale připomněla, debata je teprve na začátku.
\"Je dobře, že Francie a Německo připravují společné projekty. A když (francouzský ministr financí) Bruno Le Maire říká, že se eurozóna nesmí stát unií trvalých finančních transferů, tak mne to těší,\" komentoval vývoj diskuse lucemburský ministr financí Pierre Gramegna.
Jeho belgický kolega Johan Van Overtveldt míní, že uvnitř pravidel paktu stability a růstu je pro eurozónu dostatečné množství stabilizačních funkcí a tak by pro podobný návrh samostatného rozpočtu eurozóny musel být skutečně nějaký velmi dobrý důvod. \"Zatím ale není jasné, zda to bude součást rozpočtu EU, nebo něco mimo. Spolu se spoustou dalších věcí je to otázka, která nutně musí být zodpovězena,\" poznamenal.
Ministři financí eurozóny v noci na dnešek rozhodli o ukončení třetího záchranného programu pro Řecko. Česká ministryně financí Schillerová to ráno ocenila. Byla celá řada opatření, která museli respektovat a která jim umožnila dostat se z bludného kruhu, poznamenala na adresu Atén.
Skutečnost, že si Řecko začne v srpnu půjčovat na finančním trhu a státy unie tak přestávají \"platit řecké dluhy\", není ale podle ní důvodem ke změně českého rozhodnutí společnou evropskou měnu nyní nepřijímat. ČR splňuje většinu kritérií pro přijetí eura, ke kterému se vstupem do EU zavázalo, nestanovilo ale zatím datum takového kroku.