Zvýšení těžby zhruba o jeden milion barelů denně představuje asi jedno procento globální nabídky a jde o zvýšení nominální. Skutečné zvýšení produkce bude zřejmě slabší, protože některé země kvůli potížím nedokážou těžbu zvýšit tak, jak by podle nových limitů mohly.
Saúdská Arábie a Rusko rozhodnutí považují za blízké kompromisu - Moskva dříve prosazovala zvýšení těžby až o 1,5 milionu barelů denně.
Spojené státy, Čína a Indie apelovaly na OPEC, aby dosavadní omezování těžby poněkud uvolnil a zabránil tak situaci, že na trhu bude suroviny málo. To by mohlo mít negativní dopady na globální ekonomiku. Írán do poslední chvíle zvýšení těžby oponoval s argumentem, že americký prezident Donald Trump k růstu cen ropy sám přispěl, když uvalil sankce na Írán i Venezuelu. Několik hodin před zahájením jednání však íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne naznačil, že s menším zvýšením objemu těžby by mohl souhlasit.
Saúdské Arábii se zjevně podařilo přesvědčit své spojence o nutnosti zvýšit těžbu. Podobně se k situaci staví Rusko, které je největším producentem ropy na světě a signatářem dohody členských i nečlenských zemí OPEC o omezování těžby zhruba o 1,8 milionu barelů denně. Tato dohoda platí od začátku loňského roku. Díky ní se ceny ropy zvýšily z minima asi 27 dolarů za barel v roce 2016 na nynějších zhruba 75 dolarů. Kvůli mimořádným výpadkům v produkci ropy ve Venezuele, Libyi a v Angole v posledních měsících objem těžebních restrikcí ve skutečnosti činil 2,8 milionu barelů denně.
Cílem producentských zemí je zajistit, aby signatáři dodržovali dohodu na 100 procent. V současné době je to kvůli výpadkům v těžbě v Libyi, Angole a Venezuele o 40 až 50 procent víc.