Jak to mají důchodci se zdravotním pojištěním?

Všichni občané v Česku jsou u zdravotní pojišťovny vedeni jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů nebo státní pojištěnci. V praxi je přitom možný i souběh více kategorií. Za důchodce platí v Česku zdravotní pojištění stát. Stát platí zdravotní pojištění i za předdůchodce. Každý pojištěnec má právo na změnu zdravotní pojišťovny jednou za 12 kalendářních měsíců (od 1. ledna nebo 1. července), tedy i příjemce státního důchodu.

Všichni důchodci a předdůchodci mají tedy vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Z tohoto důvodu se na pracující důchodce nevztahuje povinnost dodržení minimálního vyměřovacího základu a zdravotní pojištění platí vždy ze skutečně dosaženého příjmu. Podívejme se na praktické příklady.

Praktický příklad 1) – Práce na dohodu do limitu

Pan Otáhal je v řádném starobním důchodu a pracuje na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z odměny neplatí zdravotní pojištění. Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce do limitu, kteří nemají vyřešen svůj pojistný vztah, jsou vedeni jako osoby bez zdanitelných příjmů a musí si  sami platit zdravotní pojištění ve výši 1 647 Kč měsíčně. Pan Otáhal je státním pojištěncem a mít příjem, ze kterého se neplatí zdravotní pojištění, je pro něj výhodné.

Praktický příklad 2) – Práce v předdůchodu

Pan Mikula odešel do předdůchodu, protože ještě neměl nárok na řádný starobní důchod a vyčerpal podpůrčí dobu u podpory v nezaměstnanosti. Po několika měsících pobírání předdůchodu z naspořených peněz v doplňkovém penzijním spoření dostal pan Mikula zajímavou pracovní nabídku. Předdůchodci mohou pracovat, proto pan Mikula může bez obav nastoupit do práce a pracovat na standardní pracovní smlouvu a mít libovolně vysoký příjem. Příjmové omezení se vztahuje pouze na předčasné důchodce, kteří nemohou současně pobírat předčasný důchod a příjem, ze kterého se platí sociální pojištění.

Z hrubé mzdy ve výši 26 000 Kč mu však bude odváděno zdravotní pojištění ve výši 1 170 Kč (4,5 % z 26 000 Kč) a dalších 2 340 Kč (9 % z 26 000 Kč) za pana Mikulu zaplatí zaměstnavatel. Přestože je pro účely placení zdravotního pojištění pan Mikula státním pojištěncem, tak mu je z hrubé mzdy odvedeno zdravotní pojištění ve stejné výši jako ostatním pracovním kolegům mající hrubou mzdu 26 000 Kč.

• Rozdíly mezi předdůchodem a předčasným důchodem

(foto: Shutterstock)

Praktický příklad 3) – Podnikání v penzi

Paní Výborná je ve starobním důchodu a podniká. Hrubý zisk za celý kalendářní rok 2018 bude mít 57 500 Kč. Na zdravotním pojištění paní Výborná zaplatí 3 882 Kč (57 500 Kč x 50 % x 13,5 %). Sociální pojištění paní Výborná platit nebude. 

Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodu je považován za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výpočtu ročního zdravotního pojištění nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečně dosaženého hrubého zisku. Zdravotní pojištění se však platí vždy. To je rozdíl oproti sociálnímu pojištění, které se při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2018 je limitem částka 71 950 Kč.

Praktický příklad 4) – Pasivní příjmy

Paní Boháčková je v předčasném důchodu a má vysoké příjmy z pronájmu. Z pasivních příjmů se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Paní Boháčková může mít vysoké pasivní příjmy a pobírat předčasný důchod. Zdravotní pojištění za paní Boháčkovou platí stát, proto má vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny.