Minimální mzda, kterou vláda kancléřky Angely Merkelové zavedla v roce 2015, se naposledy v Německu zvedala loni. Zprvu činila 8,50 eura, opatření se tehdy dotklo více než tří milionů pracovníků.
Navrhovaný krok by měl podle analytiků podpořit spotřebu domácností v době, kdy ochranářská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa ohrožuje německý export. Berlín ke zvýšení minimální mzdy vyzýval i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle jejich představ mají vyšší mzdy povzbudit domácí poptávku a snížit přebytek německého běžného účtu.
Vláda následovala předchozí doporučení komise pro minimální mzdu, už když ji zvyšovala v roce 2017. V orgánu zasedají tři zástupci zaměstnavatelů, tři zástupci odborů, jeden předsedající a dva výzkumníci, kteří nemají hlasovací právo.
Zavedení minimální mzdy v roce 2015 bylo klíčovým požadavkem koaličního partnera Merkelové, strany sociálních demokratů. Někteří její členové včetně současného ministra financí Olafa Scholze tehdy požadovali minimální mzdu ještě vyšší - až 12 eur (311 Kč) za hodinu.
Zákonná minimální mzda platí v Německu pro všechny pracovníky s výjimkou dlouhodobě nezaměstnaných během prvních šesti měsíců od nástupu do zaměstnání, učňů a osob s povinnou praxí nebo stáží kratší než tři měsíce. Některá průmyslová odvětví mají navíc dohodnuté minimální mzdy, jejichž výše tu zákonnou převyšuje.