Návrh připravený pro páteční jednání lídrů Evropské unie o prohloubení integrace eurozóny se nezmiňuje ani o myšlence rozpočtu eurozóny, kterou podporuje Francie, ani o usnadnění restrukturalizace státního dluhu, na čemž má zájem Německo.
Z materiálu vyplývá, že představitelé EU podpoří úmysl, aby mechanismus záchranného fondu eurozóny (ESM) mohl v mimořádných případech poskytovat půjčky na pomoc problémovým bankám. Tato pomoc by měla mít podobu revolvingového úvěrového limitu ve stejném rozsahu, jako je samotný fond pro řešení bankovní krize, který se rovná jednomu procentu krytých vkladů eurozóny, což je asi 55 miliard eur (1,4 bilionu Kč).
Úloha ESM by byla rovněž posílena při navrhování a sledování programů finanční pomoci, detaily vypracují později ministři financí.
V návrhu závěrečného textu se nehovoří o francouzsko-německé myšlence zavedení doložky CAC (Collective Action Clause) pro emisi nových dluhopisů, která má zabránit průtahům. CAC pomáhají vládám přehlasovat menšinu investorů, kteří by se postavili proti podmínkám navrhované restrukturalizace dluhu a kteří mohou celý proces zastavit.
Lídři by rovněž měli podpořit završení bankovní unie EU, které stále chybí celounijní systém ochrany vkladů poskytující stejné zajištění vkladatelům ve všech 27 státech. Německo a další státy jsou proti tomu, dokud nebudou podstatně snížena rizika plynoucí z nedobytných půjček bankovního sektoru.
Návrh se nezmiňuje ani o myšlence společného rozpočtu eurozóny, která má velkou podporu ve Francii. Německo se k ní staví vlažně a některé státy jako Nizozemsko jsou zásadně proti.