Z analýzy společnosti truconneXion vyplynulo, že zaměstnanci promrhají na počítačích a mobilech až 65 minut denně. Pokud bychom se pak měli bavit o číslech za rok, připraví zaměstnavatele o jeden měsíc práce. Promrhaný čas nicneděláním, který by měl sloužit především k pracovním výkonům, zaměstnanci nejčastěji využívají k brouzdáním po sociálních sítí, on-line komunikacím a dokonce i k nákupům na e-shopech.
Může na to přijít zaměstnavatel?
Ano, může, a to i přesto, že 25. května 2018 začalo platit obecné nařízení na ochranu osobních údajů, které všichni známe pod zkratkou GDPR. Zaměstnavatel tedy i nadále může monitorovat zaměstnance ohledně toho, jak využívají počítače. Musí však prokázat oprávněný důvod nebo zájem. Tím může být např. zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.
V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. „Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ říká Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion. Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.
zdroj: Shutterstock
Výpověď za on-line nákupy, facebook a dopisování v práci?
V praxi již navíc bylo zaznamenáno několik případů, kdy pracovník obdržel právě kvůli takovému chování výpověď, proti které se nešlo nijak odvolat, neboť se prokázala jako oprávněná.
Na druhou stranu je pak dobré vědět ještě jednu věc: šéf nesmí žádným způsobem zjišťovat obsah vašich soukromých zpráv a emailové komunikace. Aby byl takový čin z jeho strany obhajitelný, muselo by se jednat o skutečně závažnou situaci. Předmětem vaší komunikace by muselo být např. spáchání trestného činu, plánování teroristického útoku apod. ,,Výjimkou jsou pak ještě odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ dodává expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník•Nigrini•Kipiel.
Kolik stojí šéfa zneužívání pracovní doby?
V roce 2017 zaměstnanci strávili nejen na sociálních sítích během pracovní doby 61 minut denně, což je o čtyři minuty méně než letos. Firma truconneXion zveřejňuje míru zneužívání pracovního času již devátým rokem na základě analýzy dvou set společností působících v ČR. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem. Firma ve svých výpočtech vychází z průměrné mzdy, která je Českým statistickým úřadem a fondem pracovní doby za poslední čtvrtletí roku 2017 stanovena na 29 504 Kč.
Z analýzy pak dále vyplývá, že zaměstnavatel denně tratí na zaměstnancích 192 Kč. Důležité je ale zmínit, že promrhaného pracovního času však může být výrazně více, protože průzkum se zabývá pouze mimopracovní činností na firemních počítačích a mobilních telefonech. „Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 Kč, což v celoročním úhrnu představuje 47 944 Kč,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion, která firmám pomáhá bránit se proti zneužívání informačních technologií a zjišťovat, jak je zaměstnanci reálně využívají.
Měsíční placená dovolená navíc v kancelářských profesích
V průměru si tak díky zneužívání pracovního času každoročně administrativní zaměstnanec udělá bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou. Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje až o více než 10 % zejména kvůli rostoucím mzdám, ale i větší závislosti lidí na mobilních telefonech.
Zdroj: truconneXionČtěte také: