Důvěryhodnost znamená úspěšnost, říkají někteří psychologové. Pokud vám lidé věří, usnadňuje to vztahy s ostatními v naprosto všech sférách. Jestliže ale důvěru nebudíme, nikdo s námi nenaváže bližší vztah. Důvod je jednoduchý, budou si myslet, že nás budou muset stále kontrolovat. Nic ale není tak černobílé, vy víte, že na vás spolehnutí je, ale přesto s nedůvěrou setkáváte. Třeba za to může vaše povaha, nebo nějaká nešťastná zkušenost či stereotyp. Zde je několik rad, které vám pomůžou nabudit vyšší dojem důvěryhodnosti.
Hledejte a zajímejte se
Když je nám někdo v chování podobný, musí být stejně fajn jako my. Řečeno trochu natvrdo, ale platí to. Naopak ten, kdo je diametrálně odlišný, tomu moc nedůvěřujeme. A když si to vezmeme z opačné strany, pak důvěru vzbudíme, když se druhému přiblížíme podobným názorem, shodností některých rysů. Najednou bude mít protistrana dojem, že jedná s dobrým známým, kterému není třeba nedůvěřovat. Má to jeden háček. Jestliže společné zájmy a názory předstíráte, dříve či později se to provalí. Takže je spíš skutečně nalezněte
Znáte jistě lidi, kteří k vám sice nakloní hlavu, ale ve skutečnosti ji mají úplně někde jinde. Neposlouchají vás, zaobírají se něčím jiným. Předstírají. Tím se důvěra samozřejmě nezískává. Poslouchejte a buďte zvídaví. Ptejte se na detaily, soustřeďte se a občas sumarizujte, o čem se bavíte. Nepředstírejte zájem, ale zajímejte se.
(foto: Shutterstock)
Nic není bez problémů
Slibem neurazím, to je známý politický bonmot. Důvěru ovšem v žádném případě nevzbuzuje. Kontrolujte se, zdali jen tak v řeči něco neslíbíte. Protějšek to může vzít vážně. Vy na to ale zapomenete a stáváte se neplničem slibů, nedůvěryhodným partnerem. Stejné je to i se slovem. Držet slovo, tedy plnit své závazky, je poctivé. Opak = nedůvěryhodnost. Neměňme tedy bezdůvodně stanoviska a nejednejme jinak, než deklarujeme.
Je samozřejmé, že všechno nejde hladce. Všichni to vědí, a pokud to budete tvrdit, budete trošku divní. Může se totiž stát, že úkol, cíl není závislý jen na vašem úsilí, ale je výsledkem týmové práce. Tým jsou lidé a ti dělají chyby a občas závazky nedodržují. Buďte tedy přímí. Jestliže nastane problém, ven s tím. Tvrdit, že je vše v pořádku a odkrýt karty až tehdy, když nic jiného nezbývá, to důvěru nenabudí. Důležité je ihned přiznat problém a navrhnout nápravu. Protihráči to jistě ocení.
Osobní jednání nutné
Jistě znáte typy šéfů, které vidíte jen na poradách, jinak komunikují mailem. Dávají nám najevo, že o osobní setkání s podobnými lidmi, jako jsme my, skutečně nemají zájem. Nemáme je rádi a jsou v našich očích nedůvěryhodní. Osobní přístup je nutný, je dobré přesvědčit ostatní, že existujeme, a že si vybrali, nebo jsme byli vybrání správně.
Mnoho šéfů nekomunikuje s podřízenými ani ne tak proto, že by neměli čas, prostě si nevěří, nebo neumí jednat s lidmi. Kdo věří sám sobě, je důvěryhodný. Nesmí ale zas být příliš suverénní nebo se povyšovat. Tak se důvěra nezískává. Opak zaznamenáte, když budete za své lidi bojovat, zastávat se jich i v jejich nepřítomnosti.
A zcela poslední rada je – držte své city na uzdě. U nich platí méně je více. Emotivní lidé jsou bráni jako nevypočitatelní, tedy nedůvěryhodní. Možná je to sympatické, ale to je tak vše. S emocemi tedy přiměřeně.
Čtěte také: