Rimšévičsova kauza spolu s letošním uzavřením třetí největší lotyšské banky ABLV, kterou Spojené státy obvinily z praní špinavých peněz, výrazně poškozuje pověst lotyšského finančního sektoru. Má také negativní vliv na pověst Evropské centrální banky (ECB), ve které Rimšévičs jako člen Rady guvernérů spolurozhodoval o měnové politice v eurozóně.
Prokuratura tvrdí, že Rimšévičs se v roce 2012 dohodl na úplatku ve výši 500.000 eur s akcionáři banky Trasta Komercbanka výměnou za pomoc při řešení problémů s finančními regulátory. Akcionáři navíc podle prokuratury Rimšévičsovi už v roce 2010 zaplatili dovolenou na Kamčatce.
Částka 500.000 eur měla být údajně vyplacena ve dvou splátkách. Rimšévičs však podle prokuratury nedokázal pád zmíněné banky odvrátit, takže mu akcionáři odmítli druhou polovinu peněz vyplatit. Trasta Komercbanka byla v roce 2016 uzavřena, když regulátoři dospěli k závěru, že ústav porušuje pravidla proti praní špinavých peněz, napsala agentura Reuters.
Lotyšská centrální banka je nezávislou institucí, Rimšévičs je v jejím čele od roku 2001. Od ledna 2014, kdy Lotyšsko přijalo euro, je členem Rady guvernérů ECB. V únoru byl kvůli podezření z korupce dočasně zbaven svých pravomocí. Výzvy k odstoupení z funkce však odmítá.