Hospodařit s penězi bychom měli učit děti co nejdříve

Dítě nás odmala pozoruje a v mnohém napodobuje. Chodí s námi do obchodu a vidí, že ty věci v nákupním košíku vyměňujeme za „papírky a kolečka“ z peněženky, nebo si dobroty můžeme odvézt, když u pokladny ukážeme tu hezkou kartičku. Když potomek začíná chápat základní počty, je už čas mu říci, nač papírky, kolečka a ta karta, tedy peníze, jsou. A že jde vlastně o výměnu, o obchod. Začne mu být jasné, že když si bude chtít koupit čokoládu, bude muset mít taky peníze. Jistě mu pak i dojde, že bez peněz se legálně k čokoládě nedostane.

Kdy začít s kapesným?

Experti doporučují dávat dětem kapesné s nástupem do školy. Umí už totiž počítat a je mu jasná hodnota mincí i bankovek. Po nějaké době můžeme malého hloubavce seznámit s tím, že za penízky není jenom čokoláda, ale třeba i bydlení, auto, nebo dovolená, prostě téměř všechno, včetně hraček.

Později, ve třetí čtvrté třídě by vzdělávání mělo pokračovat a jako příklad může posloužit opět rodina a její ekonomika. Můžeme dítěti vysvětlit, co je bankovní účet a na co se používá, a ukázat mu internetové bankovnictví. Děti mají dobrou paměť, takže raději bez hesel, aby nedošlo bez naší přítomnosti v rodinném rozpočtu k nějakému internetově-bankovnímu dramatu. Je možné mu také předvést, jak se platí bankovní kartou.

• Je lepší v zahraničí platit kartou, nebo hotovostí?
• Jaká platební karta je nejlepší?

(foto: Shutterstock)

Kdy, kolik a jak často?

Kapesné by se mělo dítěti vyplácet jako mzda, tedy jednou měsíčně. Může se ale stát, že dítě zpočátku s penězi nevyjde. V tom případě zvolte týdenní interval.

Kolik potomkovi dát? To je samozřejmě citlivá věc a jistě se časem setkáte s tím, že Vilém ze sousední třídy dostává víc a přitom se neučí a nosí čtverky. Zachovejte rozvahu. V každém případě výši kapesného odvíjejte od potřeb dítěte. Malým dáme na sladkosti a menší hračky, stovka měsíčně by měla stačit, zubař taky něco stojí. Mezi deseti a dvanácti lety je samozřejmě potřeb víc, ale zařaďme do kapesného částky za telefon, obědy a kroužky, které by si z částky mělo uhradit. To už bude hned několik stovek a dítě si uvědomí, co je to odpovědnost. Neodmítne ji, naopak bude se cítit dospěleji.

To už ale bude potřebovat vlastní účet.

Je ale taky možné zavést přechodnou finanční zónu a bezhotovostní vyplácení kapesného zavést postupně. Můžeme kapesné rozdělit na částku v hotovosti, určenou k „cash“ útratě v pizzerii a na peníze, které si šetří na účtu. No a je dobré si připomenout, že převod peněz - kapesného na konto potomka nemá jen výchovný efekt, ale je to pohodlnější. V každém případě bychom ale měli peníze vyplácet pravidelně a ani jedna strana by neměla porušit třeba jen smluvní úmluvu, např. že prospěch pod dvojku už nezaručuje plnou výplatu, a taky když nehodou rodiče nebudou mít, tak si od dítěte půjčí. V takovém případě je lepší vše na rovinu vysvětlit a domluvit se. Ztráta důvěry se totiž obnovuje hůř, než bankovní konto.

Šup do ekonomické vody

Teorie je ale šedá, nejlepší je hodit v pravý čas finančního neplavce do ekonomických vod. Samozřejmě pod dohledem. Můžeme tedy založit potomkovi vlastní účet a motivovat jej ke spoření na nějaký vytoužený předmět, třeba mobil. Když vidíte desetiletého školáka, je možná těžké si to představit, ale ty situace přijdou: s každým rokem budou finanční potřeby větší. Ještě před ukončením základní školy je pak dobré upozornit, že podobný finanční hlad by neměl uspokojovat neuváženými půjčkami a zadlužovat se. Naopak je dobré upozornit, že pokud už dluh máme, je dobré se ho rychle zbavit a třeba si začít brigádnicky přivydělávat. To je dobrá zkušenost, která se neztratí.

Škola, ti druzí a my

Finančnímu uvažování a gramotnosti by děti měla učit škola. Je zde ale i další řada institucí, např. Česká bankovní asociace s webem Finanční vzdělávání nebo iniciativou Bankéři do škol. Manažeři z finančního sektoru jezdí do tříd a vysvětlují dětem třeba bezpečné nakládání s penězi na internetu.

Všichni rodiče ale dobře vědí, že ve škole se leccos nezvládne a nestihne, mnohdy ani nejsme s vysvětlením a vedením kantora příliš spokojeni. Proto je podle odborníků samozřejmě dobré nechat děcko absolvovat různé finanční vzdělávací projekty, ale vůbec nejlepší je jít příkladem a o financích a vším s tím spojeným s dítětem mluvit.