U značek se setkáváme se třemi označeními:
- SPZ – státní poznávací značka,
- RZ – registrační značka
- a PZ – poznávací značka.
Platí první dva, přičemž druhý je vlastně zkratkou prvního. Registrační značka je v zákoně použita, protože je kratší (SPZ – dále jen „registrační značka“). Všemi je ale míněna cedulka, kterou by mělo být kvůli rozpoznání vybaveno každé osobní a nákladní auto, motorky, mopedy a stroje, u nichž zákon tuto povinnost vyžaduje (přívěsy, pracovní stroje a podobně). Nejde o rozlišení starších a novějších typů značek. Tabulku s SPZ známe jako bílou obdélníkovou destičku s černými písmeny a čísly. Pro cesty do zahraničí (hlavně mimo EU) se ještě používají tzv. rozlišovací značky státu neboli mezinárodní poznávací značky – označení Česka je CZ.
Státní poznávací značky si prošly v minulých desetiletích několika úpravami vzhledu, a hlavně velikosti písmen a tabulky.
Historie: s dopravou narostl zmatek
Na starších autech můžeme ještě předchozí typ SPZ vidět. Byla na nich skupina dvou až tří písmen a za ní dvě dvojice číslic. Tyto skupiny byly oddělené pomlčkami. Časem bylo třeba utvořit místo na pro nálepky technických kontrol a emisí. Přestala se tisknout pomlčka a mohlo se lepit.
Skupina prvních dvou písmen vždy označovala okres, třetí písmeno označovalo sérii. Jediná Praha měla jen jedno písmeno – A. Další dvě písmena byla sériová. Každý okres byl označen dvěma písmeny (např. VY), více obydlené okresy ale měly v rezervě další jednu i dvě kombinace (Ostrava – OV, ale i OT, či OS). V socialismu tento systém vyhovoval, ale po nárůstu dopravy po roce 1990 musela velká okresní a krajská města sáhnout do zmíněných rezerv. Okresy, ve kterých se s rezervami ani nepočítalo, požadovaly přidělení další kombinace, nebo si dokonce musely půjčovat SPZ od jiných okresů. Proto vlastně nakonec ani nebylo poznat, kde má majitel vozidla bydliště nebo sídlo.
(foto: Pixabay)
Hrály všemi barvami
Dříve se odlišovaly od osobních automobilů oranžovou barvou podkladu značky nákladních aut, pracovních strojů a autobusů. Značky u vojenských vozidel (která mohla na silnice, např. tanky SPZ neměly) byly tvořeny kvůli utajení číslicemi, značky aut Veřejné bezpečnosti byly tvořeny písmenem B a skupinou čísel patrně z téhož důvodu.
Pro cizince a diplomaty jsme měli před rokem 2001 specialitu: žluté písmo a modrý podklad, asi aby cizinec neunikl pozornosti. Barevně byla také odlišena vozidla z půjčoven, na značkách měla červená písmena, a užitková vozidla. Jejich značky měly žlutý podklad.
Od roku 2001 miliardy kombinací
Roku 2001 byly zavedeny nové SPZ, které známe dodnes. První písmeno označuje jen kraj, kde má majitel auta registrovánu adresu, bydliště, nebo firma sídlo. Kraje totiž nahradily kvůli změnám ve státní správě okresy. V důsledku tak byl mimo jiné vyřešen také hrozící nedostatek kombinací v SPZ v některých okresech.
Dnešní značky tedy obsahují podle typu vozidla pět až sedm znaků - číslic a písmen bez diakritiky s výjimkou G, O, Q, W, která by se mohla plést s C, V a číslicí 0, popř. číslicí 6. V jednotlivých krajích také mohou být vynechána i jiná písmena v případech, kdy by jejich kombinací došlo sice k (nejspíš) náhodnému, ale nevhodnému nebo nežádoucímu výsledku. Tím může být sprosté slovo, zkratka zakázané nebo existující organizace (PČR, HZS, MDCR), slova, která podněcují k rasismu, xenofobii a k nenávisti vůči určité skupině obyvatel atd. Třeba ve Středočeském kraji se vynechávají řady s písmeny SS (připomínají nechvalně známé nacistické vojenské jednotky SS).
Značky musí vždy obsahovat alespoň jedno písmeno - zpravidla kód kraje a alespoň jednu číslici. Písmena a číslice mohou být v různých řadách, třeba 1BS 01B5, 9T4 3800, 114MA02. Tyto kombinace umožňují vydat pro Českou republiku 20 900 118 400 neopakujících se značek.
Od roku 2009 se v Praze začaly vydávat značky se dvěma písmeny, kombinace espézetek s jedním písmenem už byly vyčerpány. Následoval Středočeský kraj, v roce 2014 Jihomoravský kraj, o rok později Moravskoslezský kraj a další kraje následují.