Zadlužení klesá díky silnému hospodářskému růstu a vyrovnanému rozpočtu. Vlády zemí eurozóny byly také schopné v posledních letech snížit své náklady na půjčky díky stimulačním opatřením Evropské centrální banky, mezi která patří nízké úrokové sazby a nákupy vládních dluhopisů, napsala agentura AP.
Návrh zatím počítá v příštím roce s výdaji ve výši 356,8 miliardy eur (9,3 bilionu Kč) a příjmy ve stejné výši. Výdaje se proti letošnímu roku zvýší o 13 miliard eur, ale díky vyšším příjmům z daní nebude muset Německo pokrýt tyto vyšší výdaje novým dluhem.
Pravidlo eurozóny stanovující výši zadlužení bylo od svého představení v roce 1999 často porušováno a jeho vymahatelnost byla slabá. Průměrná úroveň vládního dluhu zemí eurozóny loni činila 86,7 procenta HDP. Ve Francii dosáhla 97 procent a v Itálii až 132 procent HDP.
Spolkový sněm teprve nedávno schválil rozpočet na letošní rok. Důvodem bylo zdlouhavé jednání o vytvoření nové vlády v Německu po parlamentních volbách. Ty se uskutečnily loni v září, vytvoření koalice se však podařilo dojednat až letos v březnu, upozornila agentura DPA.