Jak to bude v následujících měsících s cenou plynu, si netroufají odhadnout ani experti z oboru. Jisté je, že velkoobchodní ceny této komodity na energetickém trhu dlouhodobě mírně rostou. „Meziročně stoupla cena zemního plynu zhruba o 4 eura, tedy asi o 100 korun za megawatthodinu,“ říká Jiří Vastl ze společnosti E.ON. Nárůst ceny není v případě plynu tak velký jako u elektřiny.
„S největší pravděpodobností se cena zemního plynu nebude příští rok snižovat, dokonce si troufnu říct, že nás čeká mírné zdražení. Velkoobchodní cenu plynu bych pro zbytek letošního roku viděl někde mezi 21 až 23 eury za megawatthodinu,“ konstatuje Vít Brůha ze společnosti Centropol.
Odhadovat příští vývoj ceny zemního plynu je složité, protože její výši ovlivňují sesterské komodity, zejména ropa. Svoji roli sehrává také geopolitická situace.
Rozdíl až 200 korun za megawatthodinu
Dodavatelé, ti malí i ti velcí, nakupují zemní plyn na energetických burzách. Záleží na tom, za jak výhodnou cenu komoditu pořídí. A samozřejmě také na jejich marži. „Snažíme se před negativními důsledky růstu cen na energetických burzách klienty co nejvíce chránit a nakupovat elektřinu i plyn za co nejvýhodnějších podmínek,“ dodává Jiří Vastl.
Ačkoli dodavatelé nakupují zemní plyn na stejných burzách, jejich ceny se liší, což je patrné zvlášť při vyšší spotřebě. Například domácnosti, které zemním plynem vytápí, mohou změnou dodavatele ušetřit kolem 5 až 10 tisíc korun. Rozdíly v platbě za megawatthodinu jsou mezi některými dodavateli i kolem 200 korun.
(foto: Shutterstock)
Orientační cena zemního plynu
K porovnání cen zemního plynu mohou spotřebitelé použít například on-line kalkulačky. Od roku 2016 vydává co čtvrt roku Energetický regulační úřad tzv. indikativní ceny zemního plynu. „Jde o ceny indikativní, orientační, chcete-li doporučené. Slouží především jako návod pro spotřebitele a jako nezávazné doporučení pro obchodníky,“ uvádí Vladimír Outrata z Energetického regulačního úřadu. Ten ceny vypočítává na základě aktuálního vývoje burzovních cen plynu a zahrnuje i přiměřenou marži obchodníka.
Pro třetí čtvrtletí regulátor stanovil indikativní cenu zemního plynu na 699 korun za megawatthodinu pro domácnosti, které plynem vytápí. Kolem 749 korun by měly platit domácnosti, jež plyn používají k ohřevu vody, a 899 korun domácnosti, které na plynu vaří.
„Metoda stanovení indikativní ceny nebyla zveřejněna, nevíme tudíž přesně, z jakých nákupních cen úřad vychází, jaké náklady do ceny započítává,“ říká Jiří Vastl.
Co vše je třeba započítat
Energetický regulační úřad přiznává, že někteří dodavatelé se proti indikativním cenám ohrazují. „Považují ho za cenový diktát. To je špatná interpretace, neboť tento ukazatel nic nepřikazuje. Slouží spotřebitelům, kteří si mohou jednoduše porovnat, kolik jim účtuje současný dodavatel a zda se vyplatí hledat jiného,“ vysvětluje Vladimír Outrata.
Podle Jiřího Vastla to ale není tak jednoduché. „Indikativní cena je uváděna jako jednosložková, což způsobuje, že porovnání cen není jednoduché, je nutné je provádět na typových spotřebách. Obecně lze říci, že indikativní ceny ERÚ jsou nižší, než nabízí většina dodavatelů a na jejich nebo pod jejich cenovou úroveň se dostávají jen některé akční nabídky.“
Indikativní ceny plynu zveřejněné regulátorem nezahrnují DPH a je nutné k nim přičíst regulovanou složku ceny, která je specifická pro dané distribuční území. Všechny tyto údaje pro výpočet celkové ceny zjistí spotřebitelé na svém vyúčtování nebo v ceníkách dodavatelů.
Čtěte také: