Ústavní soud v SRN pozměnil poplatky za veřejnoprávní média

Ústavní soudci měli na stole čtveřici stížností - tři pocházely od soukromých osob a jedna od firmy Sixt, která půjčuje auta. Stěžovatelé kritizovali současnou podobu poplatků za veřejnoprávní média především ve dvou ohledech. Za prvé šlo podle nich v podstatě o daň, kterou může zákonem upravovat pouze celoněmecký parlament, a nikoli spolkové země, jak tomu je v případě poplatků. Za druhé současné úpravě vyčítali to, že porušuje obecnou zásadu rovnosti.

Jednomu z bodů této části stížnosti dal ústavní soud za pravdu, když konstatoval, že není možné, aby lidé, kteří vlastní více bytů, museli poplatek hradit několikrát. Zákonodárci mají nyní do 30. června 2020 čas na to, aby věc napravili. Majitelé více bytů mohou ode dneška žádat o zproštění od několikanásobných poplatků. Takové žádosti se musí vyhovět.

Poplatky se v Německu od roku 2013 vybírají za každý byt, a je přitom jedno, kolik v něm žije lidí nebo kolik je v něm televizí či rádií. Stejný poplatek - 17,50 eura (452 korun) měsíčně - tak musí platit domácnost, v níž řada lidí pravidelně sleduje několik televizí, i taková, v níž žije jediná osoba, která žádnou televizi nemá. Podle stěžovatelů to není spravedlivé.

Společnosti Sixt vadilo také to, že za každý ze svých asi 50.000 vozů musí odvádět poplatek 5,83 eura (151 korun) měsíčně, i když za soukromá auta se platit nemusí.

Zastánci současného systému naopak tvrdili, že je velmi jednoduchý, a proto nepředstavuje přílišnou byrokratickou zátěž. Vybírat poplatky přesně podle počtu přístrojů, na nichž lze sledovat veřejnoprávní televizi nebo poslouchat veřejnoprávní rozhlas, by podle nich v praxi bylo nerealizovatelné. Samotnou existenci poplatků pak považují za nutnou, protože podle nich zajišťuje nezávislost veřejnoprávních médií na politicích.

Televize ARD, ZDF a rozhlasová stanice Deutschlandradio ročně díky poplatkům dostanou kolem osmi miliard eur (207 miliard korun). Současnou výši poplatků ale podle únorového průzkumu institutu YouGov považuje za přehnanou 44 procent Němců. Požadavky na jejich snížení přicházejí i ze strany politiků svobodných demokratů (FDP). Protestní Alternativa pro Německo (AfD) by je zrušila úplně.

Podobné diskuze se v posledních letech vedou i v Česku. Pro zrušení koncesionářských poplatků se v minulosti vyslovil například prezident Miloš Zeman.