Senát rozhodne o přistoupení k fiskálnímu paktu až po Sněmovně

Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Vláda schválila přistoupení letos v únoru, aby se přihlásila k principům rozpočtové odpovědnosti.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes před senátory zopakovala, že přistoupení k paktu neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje. Nebude podle ní mít žádný přímý nebo nepřímý dopad na státní rozpočet a umožní české straně účastnit se plnohodnotně summitů eurozóny. Jak řekla, k ratifikaci postačí prostá většina zákonodárců v obou komorách Parlamentu, protože nepřenáší pravomoci na nadnárodní úroveň.

Senát však přistoupení ke smlouvě schválil před třemi lety, a to ústavní většinou. Sněmovna v předvolebním složení tak neučinila. Nyní vláda předložila fiskální pakt tak, aby ke schválení ratifikace stačila v Parlamentu prostá nadpoloviční většina hlasů. Petr Vícha (ČSSD) vznesl dotaz, co se stane, když Senát už dříve přistoupení schválil, ale nyní by při hlasování prostou většinou neprošlo. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová mu odpověděla, že to neví nikdo. Podle ní by to musel posoudit Ústavní soud.

Někteří senátoři v úvodu dnešní schůze tvrdili, že opětovné schvalování paktu by bylo protiústavní, navíc když jej nyní vláda předložila jen jako prostý návrh, pro jehož schválení není nutná ústavní většina.

Smluvními stranami paktu jsou všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.