Kdy nedostanete ani průměrný důchod?

Ke konci března 2018 činil průměrný důchod dle sdělení České správy sociálního zabezpečení 12 347 Kč. Více než polovina starobních důchodců však takto vysoký státní důchod nemá. Jaké jsou hlavní důvody si ukážeme v pěti praktických příkladech.

Praktický příklad 1) – Nepřiznání starobního důchodu

Dosažení důchodového věku pro přiznání státního starobního důchodu nestačí. Nárok na důchod totiž nevzniká všem žadatelům. Bez získání potřebné doby pojištění není starobní důchod vůbec přiznán. V roce 2018 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let.

• Paní Nováková dosáhla v červenci 2018 řádného důchodového věku, ale získala dobu pojištění pouze v rozsahu 29 let. Paní Novákové ke dni dosažení důchodového věku na starobní důchod nevznikl nárok.

(foto: Shutterstock)

Praktický příklad 2) – Nízké příjmy během produktivního života

Výši státního důchodu přiznaného v roce 2018 ovlivňují příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2017. Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší státní důchod. Lidé s nízkými příjmy budou mít v penzi podprůměrný důchod.

• Pan Novotný má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 19 900 Kč a získal vysokou dobu pojištění v rozsahu 43 let, měsíční starobní důchod pana Novotného přiznaný v roce 2018 bude 12 334 Kč. Všichni žadatelé o starobní důchod s nižší průměrnou mzdou za odpracované roky a nižší dobou pojištění by měli státní důchod ještě nižší než pan Novotný.
• Kdy vás výše vašeho důchodu zklame?

Praktický příklad 3) – Nízká doba pojištění

Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na rozhodných příjmech, ale i na získané době pojištění. Získaná doba pojištění ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu více, než si někteří žadatelé o starobní důchod myslí. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.

• Paní Sochorová získala dobu pojištění v rozsahu 35 let a přestože má nadprůměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 33 100 Kč, tak její starobní důchod bude podprůměrný a bude činit 12 344 Kč. Lidé s nízkou dobou pojištění a nižšími příjmy musí počítat ještě s nižším starobním důchodem než má paní Sochovorá.

Praktický příklad 4) – Volba předčasného důchodu

Při volbě předčasného důchodu je nutné počítat s kráceným za předčasnost. Krácení se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní. Čím dříve se do předčasného důchodu odejde, tím nižší státní důchod. Z důvodu odchodu do předčasného důchodu se rovněž získá nižší doba pojištění, než když se pracuje až do dosažení řádného důchodového věku.

• Pan Kopecký odešel do předčasného důchodu 1 070 dní před dosažením řádného důchodového věku. Průměrná měsíční mzda za odpracované roky pana Kopeckého je 46 500 Kč a pan Kopecký získá dobu pojištění v rozsahu 39 let. Měsíční starobní důchod pana Kopeckého je 12 338 Kč.
• Jak pracovat v předčasném důchodu

Praktický příklad 5) – Proluky v pojištění

Někteří žadatelé o starobní důchod mají podprůměrný důchod zbytečně, protože hodnocené období pro výpočet starobního důchodu neodpovídá skutečnosti a oni včas tyto nesrovnalosti neodstranili nebo je vůbec neřešili. Státní důchod se vypočítá dle údajů, které má ČSSZ ve své evidenci. Při výpočtu starobního důchodu se přitom hodnotí velmi dlouhé období – již od školy, proto je možné, že údaje neodpovídají skutečnosti - např. některý z bývalých zaměstnavatelů nesplnil své zákonné povinnosti nebo není doložena některá z náhradních dob pojištění… Z důvodu proluk a mezer v pojištění se hodnotí nižší doba pojištění a dochází k rozmělnění osobního vyměřovacího základu. O důchodové záležitosti je nutné se starat v dostatečném předstihu, aby bylo dostatek času případné nesrovnalosti odstranit.

• Paní Černá má z důvodu neřešení proluk v pojištění osobní vyměřovací základ (průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky) 29 200 Kč a dobu pojištění v rozsahu 37 let, měsíční důchod paní Černé bude 12 332 Kč.