Když dlužník neplatí. Jak vypočítat a uplatnit úrok z prodlení?

Za první den prodlení dlužníka se považuje den následující po datu splatnosti pohledávky. Posledním dnem prodlení je den splnění závazku, tj. typicky den, kdy věřitel obdržel dlužnou částku na svůj bankovní účet a v důsledku toho dluh zanikl. Závazek tedy nelze mít za splněný pouhým odesláním z bankovního účtu dlužníka.

V souladu s § 1806 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník lze požadovat také úroky z úroků, ale jen bylo-li to mezi dlužníkem a věřitelem ujednáno.

Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení dlužníka, zvýšené o osm procentních bodů. Při aktuální výši repo sazby 1 % by tedy výše úroků z prodlení pro případ, že k prodlení dlužníka dojde ve druhém kalendářním pololetí roku 2018, činila 9 % p.a. Tato výše úroku z prodlení zůstává neměnná až do splnění dluhu dlužníka.

Ve smlouvě mezi věřitelem a dlužníkem je možné sjednat vyšší nebo nižší úrok z prodlení, nikoliv však nepřiměřeně nízký k tíži věřitele anebo vysoký k tíži dlužníka. Oběma stranám v případě nepřiměřené výše úroků z prodlení náleží obrana.

(foto: Shutterstock)

Příklad - jak se počítají úroky z prodlení

Věřitel má za dlužníkem pohledávku ve výši 50.000,- Kč. Tato pohledávka byla splatná 15. května 2018 a uhrazena 30. června 2018.

V jaké výši náleží věřiteli zákonný úrok z prodlení, pokud není mezi stranami sjednán smluvní úrok z prodlení?

• Repo sazba České národní banky k 1. lednu 2018, tj. začátku kalendářního poletí, v němž došlo k prodlení, byla ve výši 0,5 %. Tj. úrok z prodlení k datu prodlení dlužníka (16. května 2018) bude činit 8,5 % p.a. Od data prodlení, tj. 16. května 2018 do data splnění dluhu, tj. 30. června 2018 včetně uplynulo 46 dní.
• Zákonný úrok z prodlení se vypočítá jako součin dlužné částky a sazby úroku z prodlení vynásobený počtem dnů prodlení a vydělený počtem dnů v kalendářním roce.
• Zákonný úrok z prodlení = 50.000 x 0,085 x 46 / 365, tj. 535,62 Kč.

V jaké výši by věřiteli náležel úrok z prodlení, pokud by ve smlouvě s dlužníkem bylo sjednáno, že úrok z prodlení činí 0,05 % denně?

• Smluvní úrok z prodlení se vypočítá jako součin dlužné částky, denní sazby úroku z prodlení a počtu dnů prodlení.
• Smluvní úrok z prodlení = 50.000 x 0,0005 x 46 = 1.150,00 Kč.

Úrok z prodlení lze na dlužníkovi uplatnit až poté, co pohledávku uhradí. Druhou variantou je zasílat výzvu k úhradě úroku z prodlení za zvolené období s upozorněním, že do úhrady pohledávky výše úroku z prodlení dále narůstá. To může dlužníka motivovat k urychlení úhrady pohledávky.

Novinkou stávající právní úpravy je také zastavení narůstání úroků z prodlení v případě dosažení výše jistiny v případě, kdy věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu. Jakmile však věřitel uplatní své právo na zaplacení pohledávky u soudu, úroky z prodlení budou znovu narůstat i nad výši jistiny.

Úrok z prodlení, jakožto příslušenství pohledávky, nemusí být v žalobě na zaplacení dlužné částky explicitně vyčíslen, postačí uvést od kdy je úrok z prodlení požadován a zda se jedná o zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., anebo smluvní úrok z prodlení. Jedná-li se o smluvní úrok z prodlení, je nutno nadto uvést, v jaké výši byl sjednán, ideálně s odkazem na konkrétní smluvní ujednání.  

Čtěte také:

• 4 ekonomické fauly Miloše Zemana
• Zlobivý junior