Z deseti operačních programů je na tom nejlépe Program rozvoje venkova, který vyčerpal 36 procent z přidělených zhruba 60 miliard korun. Následuje operační program Zaměstnanost s 24 procenty. Naopak nejhůře jsou na tom programy Praha - pól růstu a Integrovaný regionální operační program se zhruba třemi procenty.
\"Česká republika stále v rámci EU vykazuje podprůměrný objem skutečně realizovaného, proplaceného čerpání z evropských fondů. Úspěšnější v čerpání je také většina zemí, které mají přidělen ještě vyšší absolutní objem dotací. Česká republika tedy nemůže argumentovat tím, že má přidělen nadprůměrný objem prostředků a proto je čerpání nutně náročnější,\" uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ve skutečně proplacených penězích je podle něj Česko sedmé nejhorší v celé Evropské unii. V zemích Visegrádské skupiny je v čerpání aktivnější Polsko a Maďarsko, Slovensko je na tom nepatrně hůře. \"Česká republika by tedy měla ve svém tempu čerpání přidat, jinak hrozí opět překotné dočerpávání jako v roce 2015. To má bohužel za následek i to, že jsou financovány projekty s nižší přidanou hodnotou, jen aby se peníze stačily utratit. Financují se tak cyklostezky nebo opravy okresních silnic, zatímco například na přípravu větších infrastrukturních projektů, jako třeba dálnic, už pak nezbývá čas,\" upozornil Kovanda.
Podle analytika společnosti BH Securities Štěpána Křečka vytváří nesystémové čerpání evropských dotací ekonomické šoky. Kvůli nim firmy v některých letech trpí nedostatkem zakázek a v jiných zase musí zakázky z kapacitních důvodů odříkat.
\"Přestože se blížíme ke konci programového období, Česká republika má dosud proplaceno jen necelých 77 miliard korun. Současné tempo čerpání přitom zaostává za plány premiéra Andreje Babiše (ANO), který chtěl, aby jen letos bylo proplaceno 80 miliard. A do poloviny roku se podařilo proplatit necelých 12 miliard korun,\" uvedl Křeček. V případě, že se čerpání evropských dotací v budoucích pololetích výrazně nezlepší, podle něj hrozí, že Česko o část přidělených dotací přijde.
Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,8 miliardy korun z celkových 617,5 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.