V posledních několika letech výrazně přibývá mladých lidí, kteří si odmítají hledat práci, dokončit školu a místo toho počítají s tím, že zůstanou co nejdéle u rodičů, kteří jsou přece povinni je živit. Je tomu ale skutečně tak? Jak se k této problematice staví zákon?
Co je vyživovací povinnost?
Vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče, přestože se o ní převážně mluví pouze v souvislosti s alimenty, kdy platí výživné pouze jeden, a to ten, který s dítětem nežije ve společné domácnosti. Tak či tak jsou jej ale povinni živit oba. Právem dítěte je podílet se na životní úrovni rodičů, ty jej vyživují na základě svých možností a majetkových poměru. Jak dlouho ale?
Důležité je zmínit, že zákon (bohužel) nedefinuje žádný věk, po kterém by mělo vyživování skončit. Vůbec zde tedy neplatí žádné mezníky. Vyživovací povinnost nekončí v 18, ale ani v 26 letech. Může trvat ještě mnohem, ale mnohem déle, a to až do doby, dokud dítě není schopné uživit se samo. Jestliže je mu tedy např. 28 let, ale stále studuje, a tím se soustavně připravuje na budoucí povolání, musíte jej podle zákona živit. Vyživovací povinnost navíc může zaniknout, ale potom se po nějaké době zase obnovit.
zdroj: Shutterstock
Kdy se děti osamostatní?
Eurostat, statický úřad Evropské unie, přišel v roce 2017 s publikací s názvem Život žen a mužů v Evropě, kde byly statisticky zhodnoceny životní zvyklosti Evropanů. Průměrný věk, ve kterém dítě začne pracovat, pak v EU vypadá takto:
Země |
Věk žen |
Věk mužů |
Země |
Věk žen |
Věk mužů |
|
Belgie |
24 let |
24 let |
Maďarsko |
23 let |
22 let |
|
Bulharsko |
26 let |
24 let |
Německo |
19 let |
19 let |
|
Česká republika |
25 let |
21 let |
Nizozemsko |
16 let |
16 let |
|
Dánsko |
16 let |
17 let |
Polsko |
24 let |
22 let |
|
Estonsko |
22 let |
21 let |
Portugalsko |
23 let |
23 let |
|
Finsko |
21 let |
20 let |
Rakousko |
20 let |
18 let |
|
Francie |
23 let |
22 let |
Rumunsko |
25 let |
24 let |
|
Irsko |
22 let |
21 let |
Řecko |
27 let |
25 let |
|
Itálie |
28 let |
25 let |
Slovensko |
25 let |
21 let |
|
Litva |
23 let |
22 let |
Slovinsko |
24 let |
23 let |
|
Lotyšsko |
22 let |
22 let |
Španělsko |
25 let |
25 let |
|
Lucembursko |
24 let |
23 let |
Švédsko |
20 let |
19 let |
|
Malta |
21 let |
20 let |
Velká Británie |
19 let |
19 let |
Zdroj: Eurostat
Ve chvíli, kdy dítě začne pracovat, povinnost živit jej rodičům automaticky končí a jemu naopak vzniká. Resp. mělo by přispívat na úhradu společných potřeb a chod domácnosti, pokud se nehodlá odstěhovat a vybudovat si vlastní.
Málokdo to ví, ale stejně jako rodiče živili své děti, i děti jsou v některých případech povinni živit své rodiče, a to především tehdy, pokud mají otec, matka nebo oba nedostatečné příjmy na živobytí. Najít se dají dokonce i situace, kdy musí exmanžel živit bývalou manželku, třebaže už rozvod mají za sebou.
Do kdy živit věčné studenty?
Zákon je sice definován tak, jak bylo zmíněno, ale přesto je třeba na každý jednotlivý případ nahlížet individuálně. Pokud vaše dospělé dítě neustále mění obory na VŠ s tím, že ani jeden není schopné řádně dostudovat anebo studuje dálkově a nesnaží si nijak přivydělat, pak vyživovací povinnost rodičů stále nezaniká, ale zužuje se. Pokud se pak nevzdělává vůbec a ještě si navíc odmítá najít práci, vaše povinnost může vůči němu zaniknout úplně. O tom, zdali musí být i přes veškerý nezájem o zlepšení své situace vyživováno, by pak měl ideálně rozhodnout soud. Ale přiznejme si narovinu – málokterý rodič se bude chtít soudit s vlastním dítětem o peníze.
Vystěhování flákače z bytu
Dobrou zprávu je, že pokud vás vaše zletilé dítě doslova (a často nejen finančně) vysává, nejste povinni jej u sebe nechat bydlet. V tomto případě máte plné právo žádat, aby se flákač z vašeho bytu či domu odstěhoval. Nejprve jej ale bude třeba vyzvat. Pokud vaši žádost budou ignorovat, máte ještě jednu, zato ale pro mnohé podstatně nepříjemnější možnost – podat žalobu na vyklizení nemovitosti a následně jej nechat vystěhovat.
Čtěte také: