Hlavním cílem zákona je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ochrana spotřebitele a náprava reputace pojišťovnictví, coby důležité součásti finančního trhu. Zákon přebírá evropskou směrnici, ale reaguje i na některé specifické problémy českého trhu, například poškozování klientů při sjednávání životního pojištění.
Zákon zvyšuje požadavky na profesionalitu zprostředkovatelů pojištění. Čeká je nová registrace a očekává se, že po účinnosti zákona jejich počty klesnou. Pojišťovnám a zprostředkovatelům klade výslovnou povinnost jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka. Půjde tedy nejen o spotřebitele, ale o všechny osoby, které si sjednávají pojištění.
Prodej a zprostředkování pojistek bude možné pouze tak, aby osoby vyjmenované v zákoně trvale splňovaly podmínku odborné způsobilosti. K ní patří maturita nebo doklad o vyšším vzdělání. Zprostředkovatelé a stanovení pracovníci, kteří maturitu nemají, budou mít ze zákona 42 měsíců na to, aby si ji dodělali. Budou muset skládat odbornou zkoušku a absolvovat následné vzdělávání.
Zákon nahrazuje také dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který reguloval činnost pouze těchto zprostředkovatelů. Beze změny přebírá už dříve schválenou regulaci odměn zprostředkovatelů.
Zákon na základě pozměňovacího návrhu ze Sněmovny také stanoví, že flotilový způsob sjednávání pojištění, třeba u platebních karet, není zprostředkováním pojištění. K podnikatelskému provozování této činnosti tak nebude nutné získat oprávnění ke zprostředkování pojištění. Tyto osoby bude evidovat pouze pojišťovna, pro kterou budou pracovat.
Zákon v přijaté podobě také pojišťovnám dovoluje zprostředkování pojištění, tedy možnost sjednávat pojištění jiné pojišťovny. Podle ministerstva financí se to děje nejčastěji v případě obchodní spolupráce životní a neživotní pojišťovny.
Zatímco Sněmovna zákon schválila, Senát se k němu nevyjádřil. Senátoři ho ani nezamítli, ani neschválili a nepřijali k němu ani žádný pozměňovací návrh. Zákon tak k prezidentovi zamířil po uplynutí stanovené třicetidenní lhůty.