Thajsko chce být ekonomickým tygrem jihovýchodní Asie

Dvacetiletá strategie rozvoje Eastern Economic Corridor Act spočívá ve vzniku hospodářské zóny, která má pojmout investice ve výši 45 miliard dolarů (téměř bilion korun). Oblast EEC se rozprostírá na 13.000 kilometrech čtverečních jihovýchodně od Bangkoku a vláda její hospodářský rozvoj podporuje především budováním dopravních systémů.

EEC je rovněž klíčovou součástí hospodářské politiky Thailand 4.0, kterou nynější vojenská vláda ohlásila v roce 2016. Zástupci EEC tvrdí, že jde o nejlepší investiční destinaci v jihovýchodní Asii. Vhodná je například pro firmy působící v leteckém nebo farmaceutickém průmyslu.

Jednou z nejdůležitějších součástí EEC je kontejnerový přístav Laem Chabang Port, asi 25 kilometrů severně od města Pattája. \"Existuje od roku 1991 a už nyní jím prochází 90 procent veškeré obchodní výměny, kterou Thajsko uskuteční se zahraničím po moři,\" řekl českým novinářům šéf obchodního rozvoje přístavu Sul Ukapatsakul. Rozmáchlým gestem asi dvoumetrového muže ukazuje z vyhlídkové věže rozsáhlý areál plný přepravních kontejnerů, jeřábů a kamionů.

Loni se přes tento přístav vyvezlo 3,923.785 tun zboží a dovezlo 3,753.492 tun. Jenom nových automobilů tudy prošlo více než 1,2 milionu. Největšími obchodními partnery jsou přitom Čína, USA, Japonsko, Indonésie a Vietnam. Do roku 2038 by tu mělo vzniknout vedle stávajících tří dalších šest terminálů a kapacita přístavu by se měla zvýšit na přibližně 20 milionů tun.

Další součástí EEC je nedaleké letiště U-Tapao. Vzhledem k tomu, že obě bangkocká mezinárodní letiště už kapacitně nevyhovují dnešním požadavkům, thajská vláda chce z letiště U-Tapao učinit další významnou destinaci pro aerolinky. Nový druhý terminál má kapacitu letiště zvýšit ze současných 800.000 pasažérů ročně na tři miliony. Podle ředitele letiště Vorapola Tongpriči je terminál za 620 milionů bahtů (přes 430 milionů korun) jen začátkem tříleté první fáze dalšího rozvoje vzdušného přístavu.

V druhé fázi hodlá vláda kapacitu navýšit až na 15 milionů cestujících ročně a pak se má postupně rozrůst až na kapacitu 60 milionů pasažérů. Má se tak stát druhým největším ze tří letišť v blízkosti Bangkoku, po letišti Suvarnabhumi.

Zatím je U-Tapao jen malým provinčním letištěm. Nový terminál určený pro mezinárodní lety zatím zeje prázdnotou, ale to se brzy změní. \"Už příští rok v lednu se otevře nová mezinárodní část,\" slibuje. V budoucnu budeme usilovat i o dálkové lety,\" řekla ČTK mluvčí letiště Romvarin Čansingová. Letiště nyní využívají menší letecké společnosti především k leteckému spojení s čínskými městy a metropolemi sousedních zemí.

I letiště se tak má stát částí ekonomického srdce Thajska propojeného železničními koridory, dálnicemi a lodními cestami a posetého průmyslovými zónami a vědeckými parky.

Jedním z nich je thajská kosmická agentura GISTDA (Geo-Informatics and Space Technology Development Agency). Její výzkumná centra jsou dnes součástí projektu Východního ekonomického koridoru inovací (EECi), který se má stát vědeckým uzlem regionu ASEAN.

Thajský vesmírný program se soustředí na vývoj satelitních technologií, které mají umožňovat lepší navigaci v silniční, letecké či lodní dopravě i meteorologické předpovědi. Pro zemědělce pak vyvíjí technologie pro \"chytré farmaření\", umožňující automatickou, přesnou a co nejefektivnější setbu a sklizeň s pomocí satelitem ovládaných traktorů.

GISTDA nyní vyvíjí svůj vlastní software pro řízení satelitů (VOSSCA) a má za sebou desetiletou zkušenost s provozováním satelitu THEOS-1. Plány na jeho nahrazení satelitem THEOS-2 už zahrnují nejen vytvoření satelitu samotného, ale také vybudování kapacit na vývoj dalších vesmírných satelitů malé a střední velikosti (do 500 kilogramů).