Provozní zisk klesl meziročně o 14 procent na 26,9 miliardy korun. \"Největší vliv na meziroční pokles EBITDA za první pololetí měl dopad růstu tržních cen elektřiny na dočasné přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé pololetí 2018,\" uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák. Tento dočasný negativní vliv ve výši 1,2 miliardy korun chce firma kompenzovat ve druhém pololetí, dodal.
O miliardu korun vzrostly meziročně náklady na emisní povolenky a neopakovaly se jednorázové kladné vlivy z loňského roku, připomněl Novák. Na úrovni provozního zisku to byly výnosy z dohod o narovnání se Sokolovskou uhelnou a s bulharskou státní energetickou společností NEK. Na úrovni čistého zisku navíc loni pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL.
Letos v pololetí výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o tři procenta na 29,8 terawatthodiny (TWh), přičemž výroba z jaderných elektráren vzrostla o sedm procent na 14,9 TWh. \"Za celý rok 2018 předpokládá Skupina ČEZ růst objemu výroby elektřiny z tradičních zdrojů o dvě procenta,\" uvedla firma. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren v prvním pololetí dosáhla jedné terawatthodiny, což je přibližně stejně jako loni za prvních šest měsíců.
\"Výsledky prvního pololetí jsou v souladu s naším očekáváním, a proto potvrzujeme celoroční výhled hospodaření na úrovni čistého zisku i na úrovni EBITDA,\" uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Společnost letos očekává provozní zisk EBITDA 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard korun.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.