Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části. Do dosažení daňové svobody pracují občané na stát a teprve zbylou část roku pro sebe. Metodika výpočtu „dne daňové svobody“ se může lišit. V článku budeme pracovat s výpočtem uvedeným v publikaci „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – Institut économique Molinari 2018“.
Jak se počítá den daňové svobody
Výpočet daňového zatížení je proveden u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, který uplatňuje pouze daňovou slevu nebo daňový odpočet na poplatníka (v závislosti na příslušné legislativa každé země). Do daňových odvodů se započítává daň z příjmu, sociální pojištění placené zaměstnancem, zdravotní pojištění placené zaměstnancem, sociální pojištění placené zaměstnavatelem, zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a dále DPH, přičemž DPH se počítá v základní sazbě daně z 32,5 % čistého příjmu zaměstnance.
Výpočet daňové svobody v Česku
Hrubá průměrná měsíční mzda v Česku za první čtvrtletí letošního roku činila 30 265 Kč. Výpočet „dne daňové svobody“ provedeme právě u této hrubé mzdy, tj. 363 180 Kč za rok.
Text |
Částka |
---|---|
Roční hrubá mzda |
363 180 Kč |
Mzdové náklady (hrubá mzda + povinné pojistné placené zaměstnavatelem) |
486 662 Kč (363 180 x 1,34) |
Povinné pojistné placené zaměstnancem |
39 950 Kč (363 180 x 11 % %) |
Daňový základ |
486 600 Kč (zaokrouhleno na sta dolů) |
Daň z příjmu |
72 990 Kč (486 600 x 15 %) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň z příjmu po slevě |
48 150 Kč (72 990 – 24 840) |
Roční čistá mzda |
275 080 Kč (363 180 – 39 950 – 48 150) |
DPH |
18 774 Kč (275 080 x 32,5 % x 21 %) |
Čistý příjem po odečtu DPH |
256 306 Kč (275 080 – 18 774) |
Celkové daně |
230 356 Kč (123 482 + 39 950 + 48 150 + 18 774) |
Celkové zdanění v % |
47,3 % (230 356: 486 662 Kč) |
Počet dní pracujících pro stát (počítáme celé ukončené dny) |
172 dní (365 dní x 47,3 %) |
„Den daňové svobody“ |
21. červen |
vlastní výpočet autora
Dle uvedeného způsobu výpočtu byl v letošním roce v Česku „den daňové svobody“ 21. června. Většina Evropanů však přestává pracovat na stát dříve. Při výpočtu jsme počítali s průměrnou mzdou za první čtvrtletí roku 2018. U ostatních zemí EU je počítáno s údaji za rok 2017.
- Nejdříve přestávají dle uvedené metodiky pracovat na stát občané na Kypru (27. března), na Maltě (10. dubna), v Irsku (26. dubna), ve Velké Británii (8. května), v Bulharsku (23. května), v Lucembursku (30. května) a v Dánsku (31. května).
- Nejčastěji přestávají Evropané pracovat na stát v měsíci červnu, a sice ve Španělsku (8. června), v Estonsku (8. června), ve Slovinsku (10. června), v Chorvatsku (11. června), v Portugalsku (12. června), v Lotyšsku (12. června), v Polsku (15. června), v Rumunsku (19. června), ve Finsku (19. června), v Litvě (19. června), v Česku (21. června), na Slovensku (21. června), v Nizozemí (21. června), ve Švédsku (23. června).
- Nejpozději přestávají občané pracovat na stát v Maďarsku (2. července), v Itálii (8. července), v Řecku (10. července), v Německu (10. července), v Belgii (17. července), v Rakousku (18. července) a ve Francii (27. července).
- Která země OECD má nejvyšší čistou mzdu
Pramen: „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – Institutu économique Molinari 2018“