Jak na pohledávky dlužníků před uplatněním u soudu?

Mít vše zdokumentováno

Při uplatnění pohledávky soudní cestou je nutné mít obchodní případ řádně zdokumentovaný. Navrhovatel totiž při podání žaloby na zaplacení dlužné částky nese tzv. břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

Břemeno tvrzení znamená, že navrhovatel musí v žalobě vylíčit rozhodné skutečnosti, tj. to, že mezi ním a dlužníkem vznikla smlouva, na základě této smlouvy poskytl plnění, vystavil fakturu, která byla dlužníkovi doručena, a ještě dlužníka před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomenul.

Druhé břemeno, břemeno důkazní, nadto ukládá věřiteli, aby tyto skutečnosti také dokázal.

Předžalobní upomínka je třeba, pokud má být věřiteli přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Tato upomínka musí být zaslána nejpozději 7 dní před podáním návrhu na zahájení řízení na poslední známou adresu dlužníka.

Uznání dluhu a jeho účinky

Postavení věřitele posílí utvrzovací institut uznání dluhu. Podle nového občanského zákoníku může dlužník svůj dluh uznat výslovně v písemné podobě, v určité situaci ale dochází také k uznání dluhu jednáním dlužníka.

Za uznání dluhu se totiž považuje i situace, kdy dlužník platí úroky z dlužné částky při peněžitém dluhu anebo plní dluh částečně, například zaplatí jen část určité faktury. Placení úroků má bez dalšího účinky uznání dluhu ohledně částky jistiny, zatímco částečné plnění lze považovat za uznání dluhu jen v případě, lze-li to z okolností dovodit.

Ve všech ostatních případech je pro uznání dluhu nutná písemná forma a musí být splněny zákonem stanovené náležitosti pod sankcí neplatnosti. Zákon uvádí, že dlužník musí dluh uznat „co do důvodu a výše“. Pak platí vyvratitelná právní domněnka, že dluh v rozsahu a v době uznání trval, což způsobuje přenos důkazního břemene z věřitele na dlužníka.

(foto: Shutterstock)

Důvod a výši dluhu je třeba přesně specifikovat, nepostačuje, že je mezi stranami známo, o který dluh se jedná. V uznání dluhu se tedy uvede přesná částka a právní důvod vzniku dluhu s odkazem na smlouvu nebo konkrétní fakturu. Zákon sice nestanoví povinnost nechat podpis dlužníka na uznání dluhu úředně ověřit, v praxi to však lze jedině doporučit.

Ačkoliv je uznání dluhu jednostranným právním jednáním dlužníka, lze jej koncipovat také ve formě dohody, ve které se dlužník s věřitelem domluví na splátkách dluhu.

Účinkem uznání dluhu je kromě přesunu důkazního břemene také nová promlčecí lhůta, a to desetiletá, namísto původní zákonné tříleté. Pohledávku tak lze u soudu uplatnit do deseti let od okamžiku, kdy došlo k písemnému vyhotovení uznání dluhu.

Byl-li dluh zajištěn ručitelským prohlášením jiné osoby, má uznání dluhu účinky vůči ručiteli pouze v případě, že s ním tento ručitel vyslovil souhlas.

Zrychlené řízení – návrh na vydání platebního rozkazu

V některých případech zákon umožňuje vyhnout se zdlouhavému soudnímu řízení a získat poměrně rychle exekuční titul, na základě kterého je pak již možné provést soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Jedná se o řízení o platebním rozkazu, respektive elektronickém platebním rozkazu.

Při tomto zkráceném řízení se nekoná soudní jednání ani slyšení žalovaného. Musí však vždy jít o peněžitou pohledávku a musí být doložena tak, aby z předložených tvrzení a důkazů věřitelovo právo na úhradu pohledávky jednoznačně vyplývalo.

Pak může soud vydat platební rozkaz, ve kterém uloží dlužníkovi zaplatit pohledávku včetně nákladů řízení do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu. Platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný může ale také v téže lhůtě patnácti dnů podat opravný prostředek nazývaný odpor. V takovém případě by se platební rozkaz zrušil a soud by nařídil jednání.

Podá-li věřitel návrh na elektronickém formuláři podepsaném elektronickým podpisem, lze vydat elektronický platební rozkaz. V tomto případě ale nesmí výše pohledávky přesahovat částku 1 milion Kč.

Čtěte také:

• Jak se vyhnout lichvářům?
• Co je úrok z prodlení a jak jej sjednat?